SARS-CoV-2 mutuje pomalu - naděje pro budoucí vakcíny

Protože genom nového typu koronaviru SARS-CoV-2 zůstal v průběhu své expanze relativně neměnný, můžeme usuzovat, že by vyvíjená vakcína mohla před COVID-19 poskytnout dlouhodobou ochranu. Ačkoli viry hromadí během svého životního cyklu mutace zcela přirozeně, genová výbava SARS-CoV-2 nám napovídá, že strůjce pandemie v těchto změnách není žádný rychlík.

Za sníženou mutační rychlostí stojí pravděpodobně silná opravná aktivita viru, díky které je množství chyb, způsobených jeho množením, sníženo na minimum. Mutované varianty SARS-CoV-2, které jsou v současné době přenášeny na území Spojených států, proto nejsou příliš nebezpečnější, než původní "wuchanský" typ.

"Mezi těmito variantami existuje přibližně 4-10 genetických rozdílů," uvádí molekulární biolog Peter Thielen z John Hopkins University. "To je relativně nízký počet mutací, na to, kolik lidí virus již stihl infikovat. Troufáme si proto tvrdit, že vakcína proti SARS-CoV-2 přinese výrazně dlouhodobější ochranu, než například vakcína proti chřipce." Thielen dodává, že by mohla být v mnoha ohledech podobná existujícím vakcínám proti spalničkám nebo planým neštovicím, poskytujících dlouhodobou imunitu. Že virus v průběhu času nikterak zásadně nemutoval potvrzuje rovněž virolog Stanley Perlman z University of Iowa.

Klíčové mutační rozdíly mezi novým typem koronaviru a chřipkou vysvětluje Benjamin Neuman z Texas A&M University-Texarkana. "Chřipka má na rozdíl od SARS-CoV-2 jedno "eso v rukávu". Genom viru chřipky je rozdělen do několika částí, tzv. segmentů, které mu poskytují výrazně snazší schopnost mutovat a dávat tak vznik zcela novým formám - například mexické prasečí chřipce." Dodává, že mutace daly doposud vznik pouze jednomu "nebezpečnějšímu" typu SARS-CoV-2. Větší rozmanitost můžeme čekat s délkou pandemie.

Zdroj: The Scientist, zdroj titulního obrázku: iStock, fotomay