Před dvaceti lety začala ve Spojených státech a Kanadě vzácná plísňová infekce zabíjet zvířata i lidi. Do dnešního dne však nikdo nepřišel na to, čím byla infekce rozpoutána. Nyní arizonští vědci předložili svou teorii, která tvrdí, že by za rozšířením houbového onemocnění mohlo stát velké zemětřesení spojené s tsunami, které propuklo na Aljašce v roce 1964. Podle teorie, zveřejněné v časopise mBio, nasákly díky němu lesy severozápadního Pacifiku vodou, obsahující smrtící houbu.
https://mbio.asm.org/content/10/5/e02193-19/article-info
Ona plíseň se jmenuje Cryptococcus gattii. Stejně jako mnoho druhů hub dává přednost životu v půdě, zejména pak v blízkosti stromů. Ovšem její spory mohou být přenášeny vzduchem a napadnout tak plíce živých zvířat. Zde začnou znovu růst a jsou schopny infikovat nervový systém hostitele.
Většina lidí, vystavených C. gattii, touto plísňovou chorobou nikdy neonemocněla a není mezi lidmi obecně nakažlivá. Přesto vyvolává jednu z nejsmrtelnějších plísňových infekcí na světě s prokázanou úmrtností až 33%.
C. gattii je plíseň, typická pro tropické a subtropické prostředí, zejména Austrálii a Papuu Novou Guineu. V roce 1999 se však na americkém severozápadu začaly objevovat ohniska stejných druhů, aniž by existovalo jasné vysvětlení, jak se sem obávaná houba dostala. Od té doby se houba usazovala po celé délce západního pobřeží až po Kalifornii, kde způsobovala infekce u stovek zvířat i lidí.
Hypotézy, jak se mohla C. gattii v severozápadním Pacifiku objevit byly různé. Někteří vědci se přikláněli k tvrzení, že byla houba zavlečena z deštných pralesů Jižní Ameriky, jiní spekulovali o migraci z Austrálie.
Samotní autoři nové teorie dlouhé roky zastávali názor, že byla houba do severního Pacifiku zavlečena lodní dopravou z Jižní Ameriky. Tato hypotéza by dobře korelovala s otevřením Panamského průplavu, která znamenala výrazně rychlejší komunikaci mezi Atlantikem a Tichým oceánem.
Podle nich se dokázala udržet dlouhé roky v místních vodách, než ji další významná událost „vymrštila“ na zemský povrch – velké zemětřesení na Aljašce v roce 1964. Tato přírodní katastrofa se zapsala na druhé místo nejsilnějších zemětřesení v dějinách lidského měření (9,2 Richterovy stupnice) a spustila řetězec tsunami.
„Aljašské zemětřesení způsobilo masivní průnik mořské vody do pobřežních lesů,“ říká David M. Engelthaler z arizonského institutu TGen, jeden z hlavních autorů článku. „To mohlo pomoci rozšíření C. gattii na pevninu, zahrnující kromě Aljašky i pobřeží Vencouveru, Britské Kolumbie, Washingtonu a Oregonu.“ Důkazy, nahrávající této teorii jsou založeny na genetické analýze, která datuje severoamerické kmeny C. gattii před rok 1999. Mimo jiné už v roce 1971 onemocněl stejným kmenem minimálně jeden pacient v Seattlu.
Autoři však zmiňují i jiné případy, kdy přírodní katastrofa nápadně korelovala s rozšířením infekční choroby. Například tornádo, které v roce 2011 zasáhlo město Joplin v Missouri, mohlo takto zahájit vlnu infekcí způsobených houbou Apophysomyces.
„Do budoucna chceme provést podrobnější enviromentální analýzu, která by předloženou hypotézu otestovala – například studií plísní v oblastech s častým výskytem tsunami. Výsledky pak porovnáme s méně zaplavovanými lokalitami,“ vysvětluje Engelthaler.
Zatímco se výzkumný tým z arizonského TGen vrhne do potvrzování své hypotézy, mohou zasednout ke stolům i všichni inspirovaní scénáristé hororových filmů.
Líbil se vám článek? Odměňte nás sledováním naší stránky na Facebooku. Každá práce něco stojí a bez vaší podpory se neobejdeme. Děkujeme.
Zdroj: Gizmodo, mBio
Vstup do diskuze