Probiotika jsou definovaná jako soubor živých mikroorganismů, mající při vhodném dávkování příznivý účinek na zdraví. Dalším pojmem, který se často ve světě potravinových doplňků objevuje, jsou prebiotika. To jsou nestravitelné oligosacharidy, které stimulují růst probiotických bakterií a pomáhají tak trávení a celkovému zdraví.

Mezi nejznámější probiotika patří bakterie rodu Lactobacillus a Bifidobacterium. Příznivé účinky vykazují v podpůrné léčbě trávicích obtíží, alergií a připisují se jim imunomodulační účinky. Svou roli hrají pravděpodobně v prevenci kolorektálního karcinomu a v posledních letech nacházejí využití i v léčbě psychiatrických onemocnění.

Okolo probiotik a prebiotik existuje mnoho mylných představ, které byly pravděpodobně vytvořeny způsobem jejich propagace. Jen málokterý bakteriální kmen má vědecky potvrzený účinek na zlepšení konkrétního onemocnění. Výrobci však často uvádí zobecněná tvrzení jako “zlepšuje zdraví trávicího traktu” a podobné vágní fráze, které toho spotřebiteli příliš neřeknou. Existuje také mnoho nezodpovězených otázek - například jaké je vhodné množství či jak dlouho probiotika brát, aby došlo k úpravě mikrobioty. Interakce střevní mikrobioty s ostatními systémy těla je natolik komplexní, že je třeba dalšího výzkumu a  individuálního přístupu nejen ke konkrétnímu problému, ale i konkrétnímu jedinci. Jedná se proto o velice složitou a neprobádanou problematiku, generující nespočet mýtů. V následujících odstavcích si představíme ty, které ve společnosti rezonují nejhlasitěji.

Všechna probiotika jsou stejná

Nejen jednotlivé bakteriální druhy, ale i kmeny stejného druhu mohou mít odlišné účinky na zdraví. Některé kmeny byly rozsáhle studovány a jejich přínosy jsou zdokumentovány, pozitivní efekt ale nelze zobecnit na všechny probiotické kmeny.

Důležité je i jejich množství. Často se spotřebitel dozví pouze informaci, že daný produkt obsahuje živé bakterie, nikoliv počet jednotek tvořících kolonie (tzv. Colony Forming Units - CFU). Studie provedená v roce 2013 zjistila, že z 19 testovaných probiotických doplňků obsahovalo 5 méně mikroorganismů, než bylo inzerováno a to 16-56 % z uvedeného počtu. Větší množství ale nutně neznamená lepší účinek. Například u kmene Bifidobacterium BB-12 měla stejné účinky na zažívací potíže dávka 1 miliardy CFU za den, jako denní dávka 10 miliard CFU.

Jogurt je zdrojem probiotických bakterií

Označení jogurt, nutně neznamená přítomnost probiotických bakterií. Jogurt obsahuje živé mikroorganismy, zpravidla bakterie rodu Lactobacillus a Streptococcus, nejčastěji Lactobacillus balgaricus a Streprococcus thermophilus. Některé jogurty obsahují kromě fermentačních kultur i kultury probiotické, jako například Lactobacilus acidophilus nebo Lactobacilus rhamnosus.

Všechny fermentované potraviny jsou zdrojem probiotických bakterií

Vzhledem k tomu, že samotný proces fermentace vyžaduje živé mikrobiální kultury, je jejich přítomnost zaručená. Problémem je, že fermentované potraviny často procházejí dalšími úpravami, jako je pasterizace, pečení nebo filtrování, při kterých dojde ke ztrátě mikroorganismů. I když potravina neprojde žádným z těchto procesů, nemusí obsahovat bakterie, u kterých byl probiotický účinek zaznamenán.

Zdroje:

7 myths and misconceptions about probiotics | The Probiotics Institute by Chr. Hansen Inc.

Effect of the probiotic strain Bifidobacterium animalis subsp. lactis, BB-12®, on defecation frequency in healthy subjects with low defecation frequency and abdominal discomfort: a randomised, double-blind, placebo-controlled, parallel-group trial - PubMed (nih.gov)

Probiotic Supplements Review (Including Pet Probiotics) & Top Picks | ConsumerLab.com

Probiotics: facts and myths - PubMed (nih.gov)

Zdroj úvodní fotografie: Alicia_Harper, Pixabay