Islandský meteorologický úřad zaznamenal v sopečné oblasti Reykjanes od začátku roku více než 8000 zemětřesení způsobených zvedáním hornin. Území v rámci sopečného systému se zvedlo od začátku ledna až o osm centimetrů. Tato aktivita vzniká nejpravděpodobněji vlivem pohybu a tvorby magmatu pod povrchem.

Zemětřesení v Reykjanes jsou většinou velmi slabá, nemívají více než tři stupně Richterovy škály. Ty, které jsou slabší než 2,5 stupně většina lidí ani nepocítí. Islandští vědci přesto možnost výbuchu nevylučují a oblast zůstává monitorována. Vyhlášen byl také takzvaný stav nejistoty a žlutý letecký kód, který varuje před vyšší aktivitou systému.

Sopečný systém Reykjanes je součástí Středoatlantského hřbetu, který leží na spoji tektonických desek. Na jihozápadě Islandu vystupuje z oceánu a vybuchne každých zhruba tisíc let. Když k této sérii aktivit dojde, trvá někde mezi 100 a 500 lety. Reykjanes ale není jen lávu soptící kus země. Je to shodou okolností také součást nejzalidněnější oblasti Islandu, blízko leží hlavní město Reykjavík i islandské hlavní letiště.

Poslední výbuch Reykjanes zažil ve 13. Století. Podle odhadů tato erupce pokryla přilehlou oblast Grindavíku asi pěti centimetry sopečného prachu, hlavní město Reykjavík pak vrstvou půlcentimetrovou. Případná erupce stejné síly by tedy mohla narušit dopravu, včetně letecké, obzvlášť pokud vezmeme v úvahu délku jednotlivých epizod. Poslední tři erupce pokryly dohromady lávou více než dvě třetiny Reykjanes regionu.

Výbuch sopky Eyjafjallajökull v dubnu roku 2010 se promítlo do mnoha oblastí, ovlivňující život na Islandu i jinde na dlouhou dobu. Kromě uzavření stovek letišť a velkého leteckého prostoru na přibližně týden v době erupce, výbuch přinesl obyvatelům Islandu například dlouhodobé zdravotní potíže i problémy v zemědělství.

Foto: Oddur Sigurðsson, Zdroj: http://icelandicvolcanos.is/?volcano=REY#