Četnost a intenzita extrémních jevů počasí v posledních letech a škody jimi způsobené jsou ukázkou toho, že přizpůsobení se probíhající změně klimatu ponese v budoucnu značné náklady. Tyto náklady se přitom budou neustále zvyšovat, dokud se nepodaří klimatickou změnu zastavit. To potvrzuje i nově vydaná studie Evropské centrální banky.

Ve studii se Evropská centrální banka (ECB) zaměřila na modelování ekonomické aktivity více než 4 milionů firem po celém světě a přes 1600 evropských bank v závislosti na budoucím přístupu ke změně klimatu.

Výsledky studie ukazují, že se firmám a bankám z dlouhodobého hlediska vyplatí přejít co nejdříve ke klimaticky neutrálnímu hospodářství, ačkoliv tento krok nese krátkodobé náklady.

Náklady a přínosy dekarbonizace

Ekonomové ve své studii zvažovali dva druhy rizika: riziko plynoucí z vyšší četnosti a intenzity extrémních jevů počasí způsobené změnou klimatu a riziko přechodu ke klimaticky neutrálnímu hospodářství.

Rizika způsobená změnou klimatu se liší v závislosti na evropském regionu; v severní Evropě se očekávají zvýšené škody způsobené záplavami, v jižní Evropě pak škody způsobené extrémními teplotami a požáry. Škody očekávané v České republice modeluje ČHMÚ. Tato rizika se přitom zvyšují nelineárně a nevratně.

V případě nepřijetí žádných opatření vůči změně klimatu studie modeluje, že evropské HDP bude ke konci století o 10 % nižší než v případě, kdy se podaří změnu klimatu zastavit.

Samotná dekarbonizace pak také nese rizika, zejména v průmyslových odvětvích, která nyní vypouštějí vysoké množství skleníkových plynů. Současně ale také nese příležitosti spojené s přechodem na moderní technologie, vyšší energetické účinnosti a celkově nižší náklady na energie.

V případě zavedení opatření vedoucích ke klimatické neutralitě ekonomové odhadují dopad na evropské HDP do konce století ve výši 2 %, a to v případě špatně koordinované transformace. Pokud se podaří zavést potřebné změny koordinovaně, dopad na evropské HDP bude prakticky nulový.

Cíle Evropské centrální banky

Evropská unie se již zavázala snížit emise skleníkových plynů o 55 % oproti roku 1990 do roku 2030, a eventuálně dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050.

Evropská centrální banka se také nedávno začala soustředit na změnu klimatu a zařadila ji do svých finančních plánů a strategií.

Jestli by se centrální banky měly zabývat změnou klimatu a aktivně prosazovat opatření vedoucí k dekarbonizaci je mezi ekonomy stále debatované téma. Podle ECB je však důležité brát změnu klimatu ve finančních strategiích v potaz, vzhledem k tomu že jak rizika plynoucí z dekarbonizace, tak rizika plynoucí ze samotné změny klimatu budou ovlivňovat rentabilitu evropských firem a bank.

Riziko krachu průměrné firmy bude podle ECB o 6 % vyšší v případě pokračující změny klimatu než v případě přechodu ke klimatické neutralitě. V klimaticky zranitelných oblastech, jako je jižní Evropa, však může riziko krachu vyrůst až o 30 % oproti normálu.

Výsledky této studie ECB použije k lepšímu modelování zranitelnosti evropských bank vůči změně klimatu a k formulaci nových finančních strategií.

Zdroj: Evropská centrální banka
Úvodní obrázek: NPS Climate Change, CC0