Město Štramberk je krom význačných perníkových uší a výskytu motýla jasoně červenookého dobře znám také mezi geology. V jeho katastru lze totiž nalézt zajímavé štramberské vápence s bohatou faunou. Světově proslulé jsou především zdejší nálezy fosilních korálů a hlavonožců. Zejména lokalita Kotouč patří k paleontologicky nejbohatším nalezištím jurského a křídového stáří v Evropě. Zdrojové souvrství nalezených zubů se dle blízkého sídla nazývá kopřivnickým.

Geologie v okolí Štramberku je složitá a existuje mnoho výkladů vzniku zdejších horninových těles. Současný stav poznání ukazuje, že je starší část vápenců (stupeň tithon, svrchní jura) spíše chaotická akumulace a horniny spodní křídy (stupeň berrias) jsou zvrstvené. Mladší křídové sedimenty dokládají historii postupné degradace a rozpadu útesů až jeho definitivní destrukce ve svrchní křídě (stupeň cenoman).

Nalezené zuby krokodýlomorfů jsou pravděpodobně jedněmi z nejmladších zástupců čeledi Metriorhynchidae. Jedná se také o první a zatím jediné popsané fosilní nálezy této skupiny plazů z území České republiky. Metriorhynchidi byli mořští příbuzní krokodýlů, žili od střední jury až do spodní křídy po celém světě a dorůstali možná až 7 metrů délky. Zuby jsou dnes uloženy v Přírodovědeckém muzeu ve Vídni (Naturhistorisches Museum Wien).

jeden ze dvou popisovaných zubů z kopřivnického souvrství v okolí Štramberku; zde durofágní krokodýlomorf Torvoneustes? sp. (zdroj: článek)

Zajímavostí je, že oba zuby patří krokodýlomorfům se dvěma různými potravními specializacemi. Jeden zub ukazuje afinitu jeho dřívějšího majitele k durofágii (schopnosti drcení tvrdých schránek jiných organismů, typicky ulit měkkýšů, nebo kostí) a druhý z krokodýlomorfů se mohl živit ostatními plavajícími obratlovci.

Vědecký článek vyšel v loňském roce v časopise Acta Palaeontologica Polonica. Členem týmu byl český geolog a vysokoškolský pedagog Petr Skupien (Vysoká škola báňská, Technická univerzita Ostrava).

Zdroj: Acta Palaeontologica Polonica
Zdroj úvodního obrázku: Shelly Collins