Pod národním parkem Yellowstone se rozprostírá sopka. Není to ovšem běžná sopka, kterou si nejspíš vybavíte. Je stovky metrů hluboká a rozsáhlejší, než americký stát Rhode Island. Proto si nejspíš každý dovede představit sílu erupce, které by byl její výbuch schopen - to je Supervulkán a je právem považován za jednu z největších hrozeb naší civilizace.

Nevěříte? Pokud by k erupci došlo, následky by byly jednoduše katastrofické. Výbuch by vystřelil do vzduchu popelovou věž vyšší než Mt. Everest a pokryl jím všechna blízká města. Mraky by následně blokovaly průnik slunečního záření po celá desetiletí, což by mělo za následek globální pokles teploty, úhyn rostlin a celosvětové selhání zemědělství. Přilehlé oblasti by bezprostředně po výbuchu zdecimovaly lávové a lahárové proudy. Letecká doprava by vlivem všudypřítomného popela prakticky přestala fungovat.

Zdroj: Unsplash

Pokud si takovou scénu nedovedete ani v nejdivočejších snech představit, doporučuji kultovní knihu amerického spisovatele Cormaca McCarthyho The Road, kde je podobný osud věrohodně zachycen. A pokud čtení zrovna neholdujete, stejně dobře poslouží stejnojmenný film s Viggo Mortensonem v hlavní roli.

Yellowstonská sopka však za svou historii už několik erupcí má - za posledních 2,1 milionu let celkem tři. To je zhruba jednou za 600 000 let. Kdy k ní došlo naposledy? ...přibližně před 600 000 lety. Mohli bychom tedy další erupci oddálit, nebo zcela zvrátit?

Tuto myšlenku rozpracovalo v roce 2015 několik vědců z NASA JPL (Jet Propulsion Laboratory) a přišli s papírově jednoduchým cílem sopku ochladit. Koneckonců, teplo je hlavním faktorem, který vulkanické erupce způsobuje - stoupá ze zemského jádra a hromadí se v magmatické komoře. V okamžiku překonání tlaku dochází k explozi. Yellowstonský Supervulkán na tom není jinak. Každý rok vyprodukuje dostatek tepla k napájení šesti okolních elektráren. Většina z něj (60-70%) ovšem uniká místními termálními prameny a gejzíry, jako například Old Faithful.

Zdroj: Unsplash

NASA přišla s nápadem zbudovat jakýsi gigantický chladič, fungující na stejném principu, jako ten, který vám ochlazuje motor auta. Scénář zahrnoval vytvořit prstenec vrtů po obvodu celého vulkánu. Tyto "studny" by byly jedny z nejhlubších na světě, přičemž by svou hloubkou dosahovaly až 10 km pod zemský povrch. Do těchto vrtů zamýšleli následně pumpovat vodu, která by časem prstencový kruh kolem magmatické komory ochladila. Ohřátá voda měla být následně použita k pohonu elektrického generátoru, který by mohl okolí zásobovat elektřinou po desítky tisíc let. Yellowstonský Supervulkán by se tak proměnil v obří geotermální elektrárnu.

Byl by ovšem skvěle znějící nápad zároveň racionální?

Tento model by teoreticky fungovat mohl. Z praktické stránky je jeho provedení ovšem mnohem složitější. Pro ochlazení vulkánu na "bezpečnou teplotu" by bylo jednak nutné extrahovat přibližně 20 gigawattů energie, což by od začátku projektu do konce trvalo asi 16 000 let. Nemluvě o tom, že by tento milionový nápad stál přibližné 3,46 miliardy dolarů, což je přibližně 20% ročního rozpočtu NASA.

Hlavní zádrhel ovšem spočívá v samotném provedení. Vytvoření prstence vrtů by mohlo způsobit geologické zlomy v blízkosti magmatické komory, což by paradoxně mohlo vyvolat erupci, které se v první řadě snažíme vyhnout. Ústup od projektu je zřejmý už jen z toho, že poslední seriózní zprávy hovořící o jeho aktuálnosti se na internetu objevily přibližně před dvěma lety.

Naštěstí pro nás, sopka stále spí. A pravděpodobně ještě chvíli spát bude.

Líbil se vám článek? Odměňte nás sledováním naší stránky na Facebooku. Každá práce něco stojí a bez vaší podpory se neobejdeme. Děkujeme.

Zdroj: NASA, Business Insider