Potenciál přírody zdokonalovat moderní technologie je zaručeným fenoménem 21. století. Příkladem může být výzkum mezinárodního týmu vědců, kteří se inspirovali schopností komárů orientace ve tmě a vyvinout nový senzorický systém zabraňující srážkám. Jejich práce byla publikována v prestižním časopisu Science.
Vědci, vedení profesorem Richardem Bomphreyem z londýnské Royal Veterinary College se zaměřili na smyslový mechanismus komára Culex quinquefasciatus. Ladnost jeho pohybu v noci je pro jeho život zcela zásadní - hostitel, na kterém saje krev, nesmí ucítit, že na něm komár přistál.
Tuto elegantní navigaci rozeznávající překážky ve tmě se výzkumný tým rozhodl napodobit. Na rozdíl od známé netopýří echolokace se však komár neorientuje pomocí odrazu zvukových vln, nýbrž kmitem svých protáhlých křídel. Proud vzduchu je pak detekován pomocí řady receptorů v komářích anténách, disponujících tzv. Johnstonovým orgánem. Pomocí aerodynamiky je tak vytvářen obraz, který komárovi efektivně mapovat své blízké okolí a patřičně na něj reagovat.
Výzkumný tým dokázal komáří let věrně nasimulovat a poznatky využít k vývoji zobrazovacího systému, kterým následně vybavil menší dron. Po sérii zkušebních letů bylo letounu povoleno létat zcela samostatně. Vědci zjistili, že dron dokázal spolehlivě rozpoznávat povrchy tak, aby se vyhnul zemi, nebo stěnám v místnosti. Jak si v navigaci vedl se ostatně můžete sami přesvědčit v níže přiloženém videu. Výhodou technologie je navíc jeho energetická úspornost a relativně nízká váha.
Originální publikace: https://science.sciencemag.org/content/368/6491/634?rss=1
Zdroj: New Atlas, zdroj titulní fotografie: Wolfgang Hasselmann
Lukáš Kekrt
Populizátor vědy, ultramaratonec a naivní tramp, mikrobiologie, Karlova Univerzita
sledovat :
Vstup do diskuze