Živočichové jako mořští krokodýli, plesiosauři, ichtyosauři či žraloci jsou povědomí širokému spektru čtenářů. U každé skupiny je známo, čím se její členové přibližně živili a ve kterých místech oceánů žili. K vymodelování možných vztahů mezi těmito králi tehdejších moří však došlo až nyní.

Jane Reeves, bývalá diplomantka z university Manchesteru a nyní doktorandka na univerzitě Bristolské, prozradila: „Je obtížné zjistit ekologii a pozici fosilních zvířat v trofické pyramidě, ale rozhodli jsme se zaměřit hlavně na jejich zdroj potravy a plavání. Získali jsme informace o 371 nejznámějších druhohorních mořských tetrapodech a každému z nich přiřadili 35 ekologických znaků, včetně velikosti těla, stravy, pravděpodobného loveckého stylu, typu zubu, přítomnosti nebo nepřítomnosti pevné vnější schránky, tvaru končetiny a stanoviště.“

Počítačová numerická analýza ukázala, že všechny tyto mořské plazy lze rozdělit do pouhých šesti ekologických kategorií, které spojuje, jak se pohybovali, kde žili a jak se živili. Tyto skupiny jsou: dravci, kteří pronásledovali svou kořist, dravci, kteří číhali a čekali, až kořist poplave kolem (celkem dvě skupiny, jedna v hluboké vodě a druhá v mělké), skupina plazů, která mohla ještě chodit po zemi, plazi živící se rozlouskáváním schránek a ulit živočichů v mělké vodě a mořské želvy s různými způsoby života.

K této rekonstrukci dopomohla především dokonale navržená metodika používající relevantních proměnných, jako je například tvar zubů, tedy druh upřednostňované potravy. Nutno však podotknout, že tato studie má již od svého zveřejnění velikou řadu odpůrců. Ti argumentují především oportunistickými tendencemi v rámci živočišné říše.

Zdroj úvodního obrázku: Joshua J. Cotten, Unsplash
Zdroj: https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/pala.12508