Neandrtálci představují jednu z nejbližších vývojových větví moderních lidí. I přesto, že o nich víme celkem dost, doposud nebylo přesně jasné, jakým způsobem se dorozumívají. Již dříve bylo prokázáno, že neandrtálci disponovali genem FOXP2, který je u moderních lidí spojený se schopností dorozumívat se pomocí řeči. Další jasné důkazy však chyběly.

Nová studie antropologa Rolfa Quama a jeho studenta Alexe Veleze využila CT skenování pro vytvoření 3D modelů struktury ucha zástupců homo sapiens, neandrtálců i jejich předchůdců. Modely byly poté použity v programu, který dokáže simulovat, jakou frekvenci byly uši neandrtálců schopni rozeznat. K simulaci použili frekvence do 5 kHz, ve které se nachází většina zvuků lidské řeči. Ve srovnání se svými předchůdci modely uší neandrtálců vykazovaly větší účinnost při frekvenci mezi 4-5 kHz, což je posouvá blíže k moderním lidem.

Širší okupované pásmo znamená více rozeznatelných zvuků

Vědcům se navíc podařilo vypočítat rozsah frekvence maximální sensitivity (tzv. okupované pásmo) u každého ze zkoumaných druhů. Šíře okupovaného pásma, ve kterém systém těchto druhů funguje, pak ukazuje, jaké zvuky je schopen jedinec rozeznat. Čím širší toto pásmo je, tím více specifických akustických signálů může být použito v komunikaci. Zde vykazují neandrtálci mnohem lepší schopnosti než jejich předchůdci.

"Přítomnost podobných sluchových schopností je klíčem k poznání řečových schopností neandrtálců. Dokazuje, že neandrtálci měli komplexní řečový systém, kterým se dorozumívali," říká vedoucí studie Mercedes Conde-Valverde z Universidad de Alcalá.

"Dalším ze zajímavých výsledků studie je hypotéza, která říká, že řeč neandrtálců obsahovala poměrně velké množství souhlásek. Dřívější studie se v souvislosti s neandrtálci zaměřovaly hlavně na samohlásky. Na základě našeho výzkumu si však myslíme, že řeč neandrtálců byla mnohem komplexnější a použitím souhlásek se více odlišovala od komunikace jejich předků," dodává Quam.

Autoři studie věří, že jejich výzkum přinesl zcela zásadní informace pro dokázání schopnosti neandrtálců dorozumívat se pomocí řeči. Jejich studie byla publikována v prestižním časopise Nature Ecology and Evolution.

Zdroj: Nature; Binghamton University
Foto: Crawford Jolly, Unsplash


Více ze světa archeologie a paleontologie na Czechsight:

Milion let stará DNA mamutů. Co přinesla její analýza?
Nebylo o ní žádné zmínky už 170 let. Vědcům se podařilo znovu objevit timálii černobrvou
Mnozí ji neznají, přesto je zajímavá. Co zkoumá tafonomie?