Těší nás, že naše čtenáře zajímají i jiné vědecké poznatky, než novinky ohledně onemocnění COVID-19. Na rozdíl od minulého roku se totiž žádný článek o zmíněném tématu nedostal do společenstva pěti nejčtenějších. Co vás tedy nejvíce zaujalo?

5. Zdravé mozky Tsimanů
V červnu vyšel na našem portálu článek o životě izolovaného bolivijského kmene Tsimanů žijícího v Amazonii. Díky aktivnímu životnímu stylu a stravě bez tuků stárne mozek Tsimanů výrazně pomaleji než ten náš. S narůstajícím věkem u nich dochází k výrazně menší mozkové atrofii, která je spojena se zhoršením mozkových funkcí či s rozvojem stařecké demence. Zajímavé výsledky byly v letošním roce představeny studií publikovanou v časopise The Journals of Gerontology (Series A: Biological Sciences and Medical Sciences).

Zdravé mozky Tsimanů (zdroj obrázku: Suhendro Winarso, Unsplash)

Podle staršího výzkumu z roku 2017 je navíc u těchto lidí menší riziko vzniku ischemické choroby srdeční ve srovnání s obyvateli vyspělých zemí. Z kmene Tsimanů by si v budoucnu mohla vzít ponaučení celá západní civilizace. Na příkladu tohoto kmene lze vidět, jak důležité je jíst zdravě a mít dostatečný pohyb. Článek na našem portálu je dílem redaktorky Michaely Novotné.

4. Kofein mění struktury mozku
Výzkumníci si v článku publikovaném v časopise Cerebral Kortex vzali na paškál vliv kofeinu na šedou kůru mozkovou u člověka. A díky Lukáši Kekrtovi jsme se dověděli, zda-li a jak ovlivňuje náš mozek během spánku. Přestože konzumovaný kofein nevedl ke zhoršení spánku, zpozorovali vědci změny v šedé hmotě mozku.

Kofein mění struktury mozku (zdroj obrázku: Janko Ferlic, Unsplash)

Vědeckého výzkumu se zúčastnila skupina 20 zdravých mladých lidí, z nichž všichni pravidelně pili kávu. Pro potřeby studie pak dostávali v průběhu experimentu kofeinové tablety či placebo. Hloubka spánku nebyla kofeinem nijak ovlivněna a zůstávala stejná i ve chvíli užívání placeba.

Ačkoli se z výsledků této práce zdá, že kofein snižuje objem šedé hmoty, po pouhých deseti dnech abstinence se u testovaných významně regenerovala.

3. Na rajčata s přírodním hnojivem
Pro pěstování rajčat lze využít specifickou houbu, která dokáže získat z okolního prostředí potřebné živiny. Houba Ceriporia lacerata vylučuje enzymy, kterými dokáže zjednodušit složité organické látky, které rajčata nedokáží využít pro svou výživu.

Na rajčata s přírodním hnojivem (zdroj obrázku: https://www.pexels.com/cs-cz/@karolina-grabowska)

Zajímavostí je, že u experimentálního pěstování rajčat za přidání houby byl pozorován zvýšený výnos rajčat jak při přítomnosti umělých hnojiv tak i bez něj. Houba navíc zvýšila nutriční hodnotu vypěstovaných plodů a vylepšila jejich chuť. Substrát obsahující tuto houbu by mohl představovat levné řešení nadměrného užívání konvenčních hnojiv. Informuje o tom článek Veroniky Zvolské.

2. Populární článek o víru
Článek našeho redaktora Kuby Zamouřila zase ukázal zájem čtenářů o počasí. Na začátku roku se totiž začal rozpadat arktický polární vír. Tento relativně stabilní vír se formuje proto, že v zimě je v oblasti Arktidy mnohem chladněji než v oblastech více na jihu. Kvůli tomu postupně vzniká nad severním pólem silná oblast nízkého tlaku a začne vznikat gigantický vír, který se na meteorologických mapách trochu tvarem podobá hurikánu.

Populární článek o větru (zdroj obrázku: edward stojakovic via Wikimedia Commons)

Rozpad polárního víru byl v letošním roce způsoben souhrou několika vlivů. V prosinci vznikla v severním Pacifiku anticyklóna, která arktickému víru brala energii. Současně ke konci prosince došlo k neobvykle vysokým teplotám v atmosféře nad Sibiří. Tato oblast vyšších teplot také začala působit na polární vír, který se poté postupně rozpadl.

Počasí v Evropě a severní Americe je přitom rozpadem polárního víru většinou znatelně ovlivněno, kdy studený arktický vzduch může pronikat do nižších zeměpisných šířek a naopak tropický vzduch může pronikat severněji než obvykle. V ČR se nakonec tato událost výrazně neprojevila; pouze v únoru byl jeden týden výrazně teplotně podprůměrný s teplotami okolo -10 °C.

1. Hlad je koncem pro nádory
Autorkou nejčtenějšího článku uplynulého roku je naše redaktorka Ilona Kramářová. Přinesla informace od vědců ze Sanford Burnham Prebys Medical Discovery Institute. Ti v rámci experimentu přerušili dodávání glutaminu do rakovinných buněk pomocí objevené molekuly.

Hlad je koncem pro nádory (zdroj obrázku: https://www.istockphoto.com/portfolio/PeterSchreiber?mediatype=photography)

Glutamin je klíčovým zdrojem energie mnoha typů rakovinných buněk. Ty dokáží metabolismus organismu přeorganizovat tak, aby jim dodával energii právě ve formě glutaminu. Vědcům se díky molekule IMD-0354 podařilo významně nabourat tok energie k rakovinným buňkám. Tím je nechali „vyhladovět“. Tento objev by mohl znamenat menší průlom v léčbě rakovin.

Zdroj: autorský článek CZECHSIGHT
Foto: Czechsight