Největší investiční fondy přestávají investovat do fosilních paliv. Světové elity začínají reagovat na změnu klimatu

V posledních několika letech se postupně objevují zprávy, že se různé banky, investiční fondy a pojišťovny začínají odklánět od investic do fosilních paliv. Takto se již odklonila od fosilního průmyslu většina evropských a australských bank. V minulém týdnu však vyšla zpráva, že se touto cestou vydala i největší investiční firma na světě – americký BlackRock.

BlackRock, který ve svých fondech spravuje více než 7 bilionů dolarů a je významným akcionářem v mnoha světových firmách, minulý týden zveřejnil zprávu, ve které popisuje změnu klimatu jako výrazné investiční riziko, vyzdvihuje zodpovědnost vůči svým investorům a předpovídá výraznou změnu v systému světového financování. Podle BlackRock je budoucnost financování založená na dlouhodobé udržitelnosti a proto bude tato společnost omezovat investice do firem, které dlouhodobě udržitelné nejsou. Současně se BlackRock zavazuje, že bude po firmách, do kterých investuje, požadovat podrobné analýzy jejich dlouhodobé udržitelnosti a za pomoci svých výrazných podílů v akciích firem bude odstraňovat ředitele těch firem, které v udržitelnosti nedělají dostatečné pokroky.

Společnost BlackRock je i signatářem Principů zodpovědného investování OSN a spolu s dalšími investičními (ale i ropnými) společnostmi podepsala loňskou Vatikánskou deklaraci podporující plošné zavedení uhlíkové daně. Je také zakladatelem Task Force on Climate-related Financial Disclosures – skupiny investorů, která vyvíjí pravidla pro firmy, které chtějí deklarovat, že jsou dlouhodobě udržitelné ve vztahu ke klimatu.

Dalším významným investorem, který nedávno oznámil odklon od fosilních paliv, je Chris Hohn, majitel nejziskovější velké investiční firmy na světě – TCI Fund Management. Chris Hohn je ve finančním světě známý svým nekompromisním přístupem, soudními spory a odstraňováním ředitelů z vedení firem, které nepracují podle jeho představ. Nyní Chris Hohn, podobně jako BlackRock, začíná kampaň cílící na snižování uhlíkové stopy firem. Ačkoliv jeho investiční fondy i nadále investují do firem založených na fosilních palivech, Hohn od nich bude díky svému vlivu nekompromisně vyžadovat snižování uhlíkové stopy a zvyšování dlouhodobé udržitelnosti. Tím, že i nadále do fosilních paliv investuje, Hohn sklidil kritiku; ovšem podle Hohna je totiž efektivnější nutit svým vlivem firmy ke změně, než do nich přestat investovat a tím ztratit vliv na jejich fungování. Hohn také podporuje zavedení uhlíkové daně.

Od fosilních paliv se odklánějí i velké pojišťovny, které každým rokem zvyšují množství uhelných firem, které odmítají pojistit. V současnosti již není pojištěno více než 37 % majetku uhelných firem. To už se začíná projevovat v praxi, kdy například australská firma Adani, která v současnosti staví obří uhelný důl Carmichael, nedokázala na tento projekt sehnat pojištění – 16 velkých světových pojišťoven odmítlo tento důl pojistit.

Změna klimatu byla také předním tématem na sjezdu světových finančních elit v Davosu. Tento sjezd byl terčem protestů ekologických aktivistů, kteří požadovali rychlejší dekarbonizaci a mimo jiné vyčítali velkým světovým bankám, že od roku 2015 poskytly více než 1,4 bilionů dolarů jako financování fosilního sektoru. Mluvčí britské banky Barclays na to reagoval: „Uvědomujeme si, že změna klimatu je jedna z největších hrozeb současného světa a jsme odhodláni udělat vše, co můžeme k přechodu k nízkouhlíkové ekonomice; současně ale musíme zajistit, aby současná světová poptávka po energii byla naplněna“.

Ačkoliv byla změna klimatu častým tématem diskuzí v Davosu a většina účastníků se shodla na tom, že změna klimatu je velkým rizikem a je třeba na ni reagovat, výsledkem tohoto sjezdu nebyl žádný konkrétní plán ani závazek k akci. Greta Thunberg, která se sjezdu také účastnila, poznamenala, že přítomní mají pro změnu klimatu hodně slov, ale málo skutečných činů.