Nová studie zkoumala účinky čtyř běžných umělých sladidel na střevní mikrobiom člověka. Výsledky ukázaly, že sladila nejen mění složení střevních bakterií, ale také mohou změnit glukózovou toleranci a hladinu cukru v krvi.
Umělá sladidla, známá také jako nenutriční sladidla, existují již téměř 150 let. Sacharin se například používá jako náhražka cukru již více než sto let. Byl objeven náhodou chemikem na Univerzitě Johnse Hopkinse v roce 1879.
Tyto chemikálie jsou obecně považovány za netečné a nemají žádné široké metabolické účinky kromě simulace sladké chuti cukru. V posledních letech však vědci začali mít podezření, že tato umělá sladidla mohou mít dopad na naše zdraví různými způsoby, od zvýšení rizika rakoviny až po zvýšení pravděpodobnosti přibírání na váze.
Za posledních 10 let se objevilo velké množství studií zaměřených na účinky umělých sladidel na střevní mikrobiom, ale zásadní je, že velká většina tohoto výzkumu byla prováděna pouze na zvířatech. Stále je tedy nejasné, jak tyto chemikálie ovlivňují lidský mikrobiom. Několik studií, které byly dosud provedeny, přineslo rozporuplné výsledky.
Tato nová studie si dala za cíl vyplnit mezeru ve znalostech náborem 120 dobrovolníků bez nedávné konzumace jakéhokoli druhu umělého sladidla. Protože umělá sladidla jsou tak všudypřítomná ve všech druzích potravinářských výrobků, museli vědci prověřit více než 1000 subjektů, než našli jejich malou kohortu.
Skupina byla náhodně rozdělena do šesti skupin: čtyři skupiny umělých sladidel (testovaly buď aspartam, sacharin, stévii nebo sukralózu) a dvě kontroly (jedna testovala glukózu a druhá bez zásahu). Po dobu dvou týdnů každý účastník doplňoval své jídlo sáčky s přiděleným sladidlem. Před, během a po zákroku byly odebrány vzorky stolice a byly provedeny také krevní a glukózové toleranční testy.
"U subjektů konzumujících nevýživná sladidla jsme mohli identifikovat velmi zřetelné změny ve složení a funkci střevních mikrobů a molekul, které vylučují do periferní krve," vysvětlil hlavní autor Eran Elinav. "Zdálo se, že to naznačuje, že střevní mikroby v lidském těle spíše reagují na každé z těchto sladidel. Když jsme se podívali na spotřebitele umělých sladidel jako na skupiny, zjistili jsme, že dvě z umělých sladidel, sacharin a sukralóza, významně ovlivnily glukózovou toleranci u zdravých dospělých. Je zajímavé, že změny v mikrobech vysoce korelovaly se změnami zaznamenanými v glykemických odpovědích lidí.”
Aby výzkumníci zjistili, zda změny mikrobiomu přímo způsobují změny v toleranci glukózy, odebrali vzorky mikrobiomu lidským dobrovolníkům a transplantovali je myším bez střevních bakterií. Elinav řekl, že účinky na zvířata byly pozoruhodné, změněné lidské mikrobiomy totiž přímo ovlivnily glykemické reakce zvířat.
Co tedy tato zjištění znamenají pro běžného člověka, který občas konzumuje umělá sladidla? Nic moc, podle výzkumníka v oblasti zdraví trávicího traktu Francisca Guarnera z univerzitní nemocnice Vall d’Hebron v Barceloně.
Guarner, který na nové studii nepracoval, uvedl, že kohorta je příliš malá na zobecnění jakýchkoli závěrů, a výsledky byly neuvěřitelně široké, přičemž některá sladidla neměla na účastníky žádný vliv a jiná sladidla měla mírné účinky. Guarner také poznamenal, že dávky sladidel používaných ve výzkumu byly mnohem vyšší, než by většina lidí přijala v běžném životě.
Jiní vědci byli k novým zjištěním mnohem méně kritičtí. Sarah Berry z King’s College London uvedla, že nová studie byla zajímavá tím, že prokázala přechodné účinky určitých umělých sladidel na glukózové reakce u lidí, ale z těchto zjištění nelze vyvodit žádné dlouhodobé zdravotní dopady.
"Vyšší odpověď glukózy v krvi po dvou sladidlech (sacharin a sukralóza), ale ne po všech (aspartam a stévie), by mohla informovat potravinářský průmysl i spotřebitele o zdravějších variantách s nízkým obsahem cukru," řekla Sarah Berry. "Nicméně bude třeba provést více dlouhodobých studií, než bude možné s jistotou poskytnout nové složení a spotřebitelské rady."
Elinav si je plně vědom toho, že nové poznatky nejsou přesvědčivou odpovědí na to, jaké účinky mají umělá sladidla na lidský mikrobiom. Z této studie je však jasné, že tyto potravinářské přídatné látky mají daleko k netečným chemikáliím. Elinav také zdůraznil, že odpovědí není návrat ke konzumaci vysokého množství přírodního cukru, protože máme jasné poznatky o metabolických škodách způsobených vysokou konzumací cukru.
"Musíme pokračovat v hledání řešení naší chuti na sladké a zároveň se vyhýbat cukru, který je jednoznačně nejškodlivější pro naše metabolické zdraví," dodal Elinav, vedoucí studie.
Nová studie byla publikována v časopise Cell (IF 66,85).
Zdroj: NewAtlas
Obrázek: Open Grid Scheduler / Grid Engine via Flickr, Creative Commons license
Více o mikrobiomu na CZECHSIGHT:
Veronika Zvolská
Veronika Zvolská
Michal Kraus
Vstup do diskuze