Hlavním objektem výzkumu byly neurální sítě, které se dokáží naučit téměř tolik co živý mozek. Učení probíhá podobně jako u dětí na základě okolního prostředí.
Na základě pozorování se vědcům podařilo odhalit, že po dlouhých periodách učení, se stávají neurální sítě nestabilní. Poté co vystavili AI vlnovým délkám odpovídajícím našemu spánku, se účinnost učení vrátila.
Objev přišel společně s vytvořením dostatečně komplexní neurální sítě, která z velké části odpovídá biologickým systémům. Dlouhou dobu si nevěděli rady s dalším postupem, jelikož se dříve nesetkali s podobným chováním AI. Při pokusu bylo vyzkoušeno několik vlnových délek odpovídajících např. šumu rádia. Avšak tím, jak se blíží neurální síť biologickému systému uchýlili se k tomuto netradičnímu pokusu s vlnovými délkami lidského spánku.
Dalším cílem je implementovat tento algoritmu do Loihi neurmorfického čipu od Intel. Díky občasnému "spánku" si slibují jeho vysoký výkon a zprocesování informací zachycených kamerou v reálném čase. Pokud se potvrdí nutnost odpočinku, můžeme očekávat použití stejného způsobu u dalších technologií s umělou inteligencí.
Zdroj: https://www.lanl.gov/discover/news-release-archive/2020/June/0608-artificial-brains.php
Foto: Franck V., Unsplash
Petr Kašík
V jedoduchosti je krása. Popularizace vědy. Sport. Knihy. Naivní tramp. Univerzita Karlova, Molekulární biologie
sledovat :
Vstup do diskuze