Dosavadní poznatky pravily, že společný předek lidoopů a lidí, který přinesl lidský jazyk, žil poměrně nedávno - přibližně před pouhými 5 miliony lety. Nový objev však vrhl na tuto problematiku nové světlo a odhalil, že evoluční původ lidské řeči je starý minimálně 25 milionů let, tedy o celých 20 milionů let starší, než se doposud předpokládalo. Práce byla publikována na stránkách časopisu Nature Neuroscience.

Pro neurology je objev srovnatelný s nálezem pravěké fosílie. Výzkum takové tkáně však naráží na jeden zásadní problém - oproti kosti pravěký mozek v průběhu věků nefosilizuje. Týmy evropských a amerických vědců se je proto pokusily rekonstruovat pomocí porovnání skenů lidí a živých primátů. Do práce se zapojila například britská Lékařská fakulta Newcastle University, německý Institut Maxe Plancka pro kognitivní a mozkové vědy, MD Anderson Cancer Center University of Texas a řada dalších.

Jejich předmětem zájmu se samozřejmě staly mozkové oblasti zpracovávající zvuk. Vědci objevili na skenech primátů segment, který propojuje sluchovou kůru s čelními laloky, které jsou důležité pro zpracování řeči. Ačkoli je jazyk pro člověka jedinečnou schopností, tato sluchová dráha u primátů je jasným důkazem jeho evolučního základu. Ten nám doposud zůstával skryt v jejich sluchovém systému.

Vědci pro studii využili mozkové skeny z dostupných zdrojů celosvětové vědecké komunity. Autoři práce předpokládají, že společný předek schopný řeči může být ještě starší. Jejich práce inspirovala řadu dalších neurobiologických výzkumných týmů ke studiu starších mozků, pocházejících ze zvířat, která jsou lidskému výrazně vzdálenější.

Originální publikace: https://www.nature.com/articles/s41593-020-0623-9

Zdroj: ScienceDaily, zdroj titulní fotografie: Mihai Surdu, Unsplash