Vesuv je dodnes aktivní sopka, přesněji řečeno stratovulkán. Pro ty je charakteristické střídání výbušných erupcí a výlevů lávy. Pro relativně vysokou hustotu magmatu a lávy jsou často strmé. Při explozích se uvolňuje obrovské množství popela, bomb a prachu. Mohou také vzniknout takzvané pyroklastické proudy složené o mračnech popela, plynů a prachů o vysoké teplotě. Jejich rychlost dosahuje až několika set kilometrů za hodinu. A právě takový pyroklastický proud znamenal zánik měst Pompeje a Herculaneum.
Výzkumný tým vědců detailně zanalyzoval mozkovnu jedné z obětí pyroklastického proudu z Herculanea. Objevili v ní zbytky mozkové tkáně nešťastníka přeměněné ve sklo. Proces transformace substance nějakého materiálu ve sklo (tepelná přeměna nekrystalické amorfní látky) se nazývá vitrifikace.
Vědci použili moderní skenovací elektronový mikroskop. Ten ukázal v mozkové tkáni detailně zachované nervové buňky (neurony). Zachování je tak dokonalé, že lze rozeznat také ochranné myelinové obaly jednotlivých neuronů.
Nález takto zachovaných tkání živočichů i rostlin je velice vzácné. Musí dojít ke splnění určitých podmínek při procesu fosilizace. Věda zkoumající vznik fosilií a jejich způsob zachování se nazývá tafonomie.
Nešťastník z Herculanea byl mladý muž. Přibližný věk a pohlaví byly stanoveny podle rozměrů lebky a její stavby. Nejpoužívanější metoda stanovení stáří pomocí analýzy kostí byla v tomto případě nepoužitelná.
Zdroj: Plos One
Zdroj úvodního obrázku: Aaron Thomas
Vstup do diskuze