Při opotřebení plastu nebo vystavením některým enviromentálním podmínkám, jako je například teplo, se plast rozpadává na menší části, které se nazývají mikroplasty. Mikroplasty znamenají potenciální nebezpečí pro lidstvo, protože mohou kontaminovat potraviny. Ohřívání potravin v plastových nádobách nebo jejich dlouhodobé používání může také zvýšit riziko kontaminování potravin mikroplasty.

Chemikálie, které tvoří mikrosplasty, jsou směsí stabilizátorů a paliv, které se hromadí jako zbytky a vedlejší produkty. Látky, které se nacházejí běžně v mikroplastech jsou:

• Bisfenol A (BSA) – používá se k výrobě polyvininylchloridu, který je běžnou součástí plastů

• Dioxin- vedlejší produkt bělení papíru a herbicidů, kontaminující životní prostředí

• Ftaláty- dělají plasty flexibilnější a transparentnější

• Polyethylen a polypropylen- díky nim jsou plasty odolné a lehké

Mikroplasty jsou fragmenty stabilizátorů, lubrikantů, plniv, změkčovadel a jiných chemikálií, které výrobci používají, aby dali plastům jejich požadované vlastnosti, jako je průhlednost, flexibilita a trvanlivost. Odborníci však mnohé z těchto chemikálií klasifikovali jako toxické a škodlivé pro lidské zdraví. Vědci považují nejméně 15 chemikálií, které výrobci používají k výrobě plastových obalů, za endokrinní disruptory. Endokrinní disruptory jsou strukturálně podobné některým hormonům v těle jako je estrogen, testosteron, inzulín a napodobují a narušují jejich přirozené funkce, což vede k nepříznivým účinkům na zdraví a zvyšuje riziko chronických onemocnění. Výzkumy ukázaly, že BPA hraje roli při neplodnosti u mužů i u žen, jakož i při rozvoji polycystického syndromu vaječníků.

Výzkum nadále dokazuje, že dlouhodobé vystavení mikroplastům narušuje endokrinní systém, zvyšuje riziko vzniku diabetu 2. typu a srdečních chorob. Výzkumy naznačují, že vystavení těmto mikroplastům v potravinách poškozuje zdraví člověka a zvyšuje riziko chronických onemocnění ve stejné míře jako při nevyvážené stravě.

Dlouhodobé vystavení mikroplastům také zvyšuje zánět v těle, poškozuje střeva a imunitní systém. Střevo hraje důležitou roli v imunitě, přičemž 70 – 80 % důvěryhodného zdroje imunitních buněk těla se nachází ve střevě. To znamená, že jakýkoli stav, který ovlivňuje zdraví střev, zasahuje i do zdraví imunity. Přetrvávající vystavení mikroplastům ve střevě je toxické pro imunitní buňky, což způsobuje dysbiózu (narušení střevní mikroflóry) a vede k přemnožení „špatných“ bakterií.

Průměrný člověk ve Spojených státech zkonzumuje více než 50 000 částic mikroplastů  ročně jen z potravin. Autoři studie z roku 2019 identifikovali v průměru 20 mikroplastů na 10 gramů vzorků stolice od osmi účastníků. Tato zjištění naznačují, že množství mikroplastů, se kterými lidé přicházejí do styku a konzumují, je mnohem větší, než odborníci předpokládali.

Jak snížit množství mikroplastů, se kterými přicházíme do kontaktu?

• Vybírejte si plnohodnotné potraviny a minimálně zpracované potraviny častěji a omezte nebo vylučte ze svého jídelníčku vysoce zpracované potraviny. To pomůže snížit hladiny mikroplastů narušujících endokrinní systém v těle.

• Používání ekologických obalů snižuje riziko vystavení a kontaminaci potravin mikroplastům

• Vyměňte jednorázové láhve nebo láhve obsahující BPA za skleněné nebo z nerezavějící oceli, abyste snížili vystavení mikroplastům.

Zdroj: https://www.medicalnewstoday.com/articles/what-do-we-know-about-microplastics-in-food#The-dangers-of-microplastics

Úvodní foto: Unsplash, Kim Deachul