Inzulín, hormon bez kterého bychom se neobešli. Vědci ze Stanfordské univerzity vyvinuli jeho novou a velice rychle působící variantu, která by měla účinkovat až čtyřikrát rychleji, než běžné komerčně dostupné přípravky. Nový lék byl dosud testován pouze na zvířatech, vědci ovšem doufají, že jej brzy přenesou do klinické praxe.

Samotná molekula inzulínu je dostupná v několika formách. Ve své monomerní formě není příliš stabilní. V tomto ohledu ji řádově překonává forma hexameru, tedy šesti molekul inzulínu vázaných dohromady v přítomnosti atomů zinku. V této podobě působí hormon na lidské tělo výrazně pomaleji, neboť jej musí nejprve rozložit na jednoduché monomery.

Tým ze Standordu se rozhodl najít způsob, jak vytvořit super rychlý lék čistě z inzulínových monomerů. Zároveň se rozhodl zvýšit v této podobě jeho stabilitu, aby se po uložení nerozkládal tak rychle, jako tomu běžně dochází u zmíněné monomerní formy. Za tímto účelem začali hledat vhodné aditivum a po screeningu stovek různých molekul nalezli jedno, které udržovalo monomerní inzulín stabilní.

Komerčně dostupné inzulínové přípravky se rozkládají za méně než 10 hodin. Testy ovšem ukázaly, že nově vyvinutá forma zůstala stabilní po celý den. Aby vědci ověřili, zda užití stabilního monomeru dosahuje stejné efektivity jako stávající léky, použili přípravek na prasatech. Byli svědky velice rychlého nástupu účinku - již po pěti minutách od podání dosáhl inzulín v tělech zvířat 90% maximální aktivity. U nejrychleji působících léčiv tohoto typu trvá přibližně 15 minut, než v těle začnou účinkovat a ještě déle, než dosáhnou svého vrcholu.

Tato zjištění poukazují na slibný potenciál ve vývoji nejen výrazně účinnějších forem inzulínu, ale i v použití v umělé slinivce břišní, která autonomně reguluje hladinu cukru v krvi. Výzkum byl publikován v časopise Science Translational Medicine.

Originální publikace: https://stm.sciencemag.org/content/12/550/eaba6676

Zdroj: New Atlas, zdroj titulní fotografie: Marian Vejcik