Preeklampsie je závažná těhotenská komplikace postihující celosvětově asi 5 % žen. Přestože se jedná o poměrně časté a dlouhou dobu známé onemocnění, jeho konkrétní příčiny dosud nejsou objasněny. Preeklampsie bývá doprovázena vysokým krevním tlakem a v pozdějším stádiu poruchou funkce jater a ledvin matky. Pokud není odhalena včas, může mít fatální následky jak pro matku, tak pro plod. Jelikož však jde o heterogenní onemocnění s velkým a rozmanitým množstvím symptomů, nebývá vždy jednoduché jej diagnostikovat. Z důvodu nedostatku informací nemůžeme ani vyvinout fungující léčbu.
Lékaři dělí preeklampsii na dvě varianty: časnou a pozdní. Časná preeklampsie se objevuje již kolem 20. týdne těhotenství a nastává v důsledku špatného uhnízdění placenty na začátku gravidity, pravděpodobně kvůli poruchám v matčině imunitním systému. V chybně usazené placentě není správně vyvinut cévní systém, takže nelze zajistit požadovanou výměnu krve mezi matkou a plodem. Výsledkem bývá předčasný porod. Pozdní preeklampsie, která se vyskytuje až po 34. týdnu těhotenství, je rovněž doprovázena poruchou cirkulace krve a živin přes placentu, avšak v tomto případě bývá na vině spíše špatný zdravotní stav ženy již před těhotenstvím, především vysoký krevní tlak a cukrovka.
Vědci z USA a Kanady v nové práci publikované v časopise Science Translational Medicine testovali vzorky krve 40 žen s časnou preeklampsií a porovnávali je s ženami s bezproblémovým průběhem těhotenství. Díky neinvazivní metodě odběru krve matky a její následné důkladné analýze byli schopni detekovat několik ribonukleových kyselin (RNA), které by mohly být za toto onemocnění zodpovědné. RNA se v jádře našich buněk tvoří z deoxyribonukleové kyseliny (DNA). Nicméně na rozdíl od své známější sestry má RNA pouze jedno vlákno a slouží jako předloha pro tvorbu bílkovin. Kousky RNA jsou vyplavovány buňkami do krve, kde je možné je detekovat a následně rozpoznat, z jakého typu tkáně pocházejí. V krvi těhotné ženy tak kolují kousíčky RNA, které jsou vylučovány z buněk matky, plodu i placenty. Jelikož tyto kousky RNA v těle cirkulují, označují se tyto molekuly jako circulating RNA (C-RNA). Množství těchto molekul je v krvi poměrně malé, a tak jsou vědci schopni je detekovat a odlišit jejich původ až posledních několik let, díky novým citlivým přístrojům.
Výzkumníci v popisované studii nalezli a popsali právě takové kousky C-RNA, které byly společné pro většinu nemocných žen. Byly mezi nimi C-RNA zodpovědné za disfunkci placenty, špatný vývoj plodu a poruchy mateřského imunitního i kardiovaskulárního systému. A co víc, badatelé pomocí algoritmů naučili rozpoznávat tyto C-RNA přímo detekující přístroje, a to s přesností 85 až 89 %. Přestože autoři výzkumu upozorňují, že bude ještě potřeba prozkoumat větší vzorek žen a provést důkladnější analýzy, typy detekovaných a popsaných C-RNA ukazují, že jejich metodika funguje, a že by v budoucnu mohla být využita k rutinní diagnostice.
Tato práce je tak sice malým, ale významným krokem k pochopení vzniku preeklampsie na buněčné a genetické úrovni a může vést k zavedení spolehlivé diagnostiky tohoto onemocnění. Zároveň zde použitá metoda skýtá mnoho možností využití pro včasné a neinvazivní odhalovaní dalších onemocnění, a to nejen v těhotenství.
Citovaná publikace: https://stm.sciencemag.org/content/12/550/eaaz0131
Úvodní foto: Anna Pritchard, unsplash.com
Vstup do diskuze