Herculaneum, město starověkého Říma, které bylo v roce 79 n.l., společně s Pompejemi, zničeno explozí Vesuvu. Pyroklastický proud, směs sopečného popela, úlomků magmatu a žhavých sopečných plynů, pohřbil celé město zaživa. Nicméně díky vysoké teplotě tohoto proudu, která dosahovala hodnoty až 500 °C, všechny organické materiály karbonizovaly a tím pádem zůstaly dokonale zachovalé.

Unikátním příkladem je nový nález zhruba 20letého muže. Archeologové našli jedince ležet v posteli obličejem dolů v budově Herculaneum Collegium Augustalium, což bylo hlavní sídlo organizace uctívající císaře jako boha.

Antropologové provedli analýzu nalezeného těla a zjistili přibližný věk a pohlaví jedince. V jeho lebce ale nalezli něco, co nebyli schopni s jistotou identifikovat. Vědci nicméně předpokládali, že se jedná o vitrifikovanou, zesklovatělou, mozkovou tkáň. Podrobnější analýza nyní jejich předpoklad potvrdila. Vlivem vysoké teploty a následného rychlého ochlazení se mozková tkáň skutečně přeměnila ve sklovitý materiál, se stále patrnou strukturou mozkových buněk.

„Výsledky naší studie ukazují, že proces vitrifikace, ke kterému došlo v Herculaneu a je jedinečný svého druhu, zmrazil neurální struktury této oběti a zachoval je nedotčené dodnes,“ říká Pier Paolo Petrone, hlavní autor studie.

S využitím rastrovacího elektronového mikroskopu vědecký tým pozoroval ty nejmenší detaily vzorku a objevil malé sférické struktury, odpovídající neuronům, a malé tubulární struktury, představující axony. V neuronech je dokonce pozorovatelná buněčná membrána spolu s vnitřní sítí filament a strukturálními proteiny.

Neurony a jejich axony viditelné na vitrifikovaném vzorku, Zdroj: New Atlas

Vědci také použili metodu energeticky disperzní rentgenové spektroskopie, která využívá rentgen k určení chemického složení materiálu. Díky této metodě určili, že nalezený vzorek obsahuje velké množství uhlíku a kyslíku, což potvrzuje jeho organičnost.  Výzkumný tým dále porovnal proteiny nalezené ve vzorku s databází lidských mozkových proteinů, podle nichž byl doopravdy nalezen vzorek mozkové tkáně. Zajímavý byl například nález proteinu ATP6VIF, který je součástí neurotransmiterů. Podle koncentrace těchto bílkovin a uložení vzorku, vědci usuzují, že pravděpodobně objevili část mužovy míchy nebo mozečku.

Zesklovatělá mícha pod mikroskopem, Zdroj: New Atlas

Objev takto zachovalé mozkové tkáně není v archeologii velice obvyklý, nicméně už se v minulosti objevil podobný nález zachovaných proteinů, například v 2600 let staré lebce z Nové Anglie.

Originální publikace: https://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371/journal.pone.0240017

Zdroj: Live Science, Zdroj titulní fotografie: Britannica