V pondělí zveřejnili vědci z Cardiff University studii (k nahlédnutí zde), ve které popisují využití T-lymfocytů (druh bílých krvinek) v boji proti rakovině. Metoda byla zatím testována pouze v laboratoři a je tak ještě vzdálena od využití na živých pacientech. Předběžné výsledky jsou ale velice slibné. Vědci mluví o možnosti vytvoření univerzálního léku, který by dokázal bojovat s většinou typů rakoviny bez nutnosti vytvářet speciální léčbu pro každého pacienta.
Pojďme se podívat, jak to celé funguje. T-lymfocyty jsou druhem bílých krvinek, který se podílí na funkci našeho imunitního systému. V našem těle vyhledávají a eliminují poškozené nebo cizí buňky, čímž nám pomáhají bojovat s infekcí a nemocemi. Při již využívané metodě léčby manipulují vědci T-lymfocyty, aby útočily výhradně na rakovinové buňky. Tato metoda byla dosud limitována schopností T-lymfocytů rozpoznat pouze několik druhů rakoviny a také nutností personalizace léčby pro jednotlivé pacienty.

V praxi probíhá tento postup tak, že se pacientům odebere krev (viz obrázek, část 1), ze které se extrahují T-lymfocyty (část 2). Pomocí speciálního viru se do těchto lymfocytů zanese část DNA, čímž dochází k „naprogramování“ buňky na rozpoznání a eliminaci konkrétního typu rakoviny. Takto modifikované buňky se v laboratorních podmínkách namnoží (část 3) a následně injekčně vpraví zpět do krve pacienta (část 4). V lidském těle pak eliminují rakovinové buňky (část 5).

Tím se dostáváme k přínosu nové studie. Vědcům z Cardiffské univerzity se totiž podařilo objevit novou molekulu uvnitř T-lymfocytů (nazvanou MR1), která odstraňuje nedostatky současného postupu v podobě nutnosti personalizace. V laboratorních testech na lidských buňkách byly T-lymfocyty s MR1 schopné zabít rakovinové buňky několika typů (rakovina plic, konečníku, prsu, prostaty, kosti, vaječníků, leukémie, melanom), přičemž ignorovaly zdravé buňky. Při injekční aplikaci myším s leukémií se povedlo zpomalit rakovinu a myším prodloužit život.
Nezbývá než doufat, že bude celá metoda fungovat i v lidském těle. Vědci by rádi začali s prvními testy již v tomto roce. Pokud vše půjde podle optimistických očekávání, mohla by se metoda začít využívat v praxi během několika málo let.


Michal Palas
Ekonom, vášnivý sportovec a fanoušek moderních technologií.
Vstup do diskuze