Polyolefiny, tedy nejběžněji průmyslově využívané plasty, jsou obrněny fyzikálními vlastnostmi, které prakticky znemožňují chemickou transformaci v biologicky rozložitelnou alternativu. Recyklace navíc vyžaduje teploty okolo 300°C. Vědci z Osaka City University proto hledali katalyzátory, které by k dosažení aktivační energie (tedy energie nutné k zahájení chemické reakce) vyžadovaly nižší teploty a byly tak v přeměně efektivnější.

Katalyzátor vytvořili spojením ruthenia, drahého kovu šedé barvy, s oxidem ceričitým, který se používá například v keramice pro výrobu broušeného skla, nebo k vysoce jemnému leštění. Vzniklý katalyzátor umožnil při teplotě 200°C a tlaku 2MPa přeměnit nerozložitelné plasty na zmíněné produkty.

Podle docenta Masazumi Tamury z OCU, jednoho z autorů práce, nebyly katalyzátory na bázi ruthenia nikdy dříve k recyklaci polyolefinů použity a jeho tým tak vstoupil do poměrně neprobádaných vod. Dodává, že odpadní plasty lze tímto způsobem na prototypové úrovni převést na cenné chemikálie o vysokých výtěžcích.

Funkčnost prototypu prokázali japonští vědci na experimentu s plastovým sáčkem, který dosáhl výtěžku 92% výsledných látek, obsahující ze 77% kapalná paliva (C5-C21) a z 15% vosk (C22-C45). "Očekáváme proto, že náš systém přispěje nejen k eliminaci odpadních plastů, ale zároveň jejich využití jakožto surovin pro výrobu užitečných chemikálií," dodává Tamura.

Originální publikace: https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0926337320312224?via%3Dihub

Zdroj: Osaka City University, Applied Catalysis B: Environmental, zdroj titulní fotografie: Mali Meader, Pexels.