Historicky se ukazuje, že srovnání délky života abstinentů a konzumentů alkoholu mnohdy vypovídá ve prospěch těch, kteří pijí. Tento fakt je způsoben častým zahrnutím abstinentů, kteří dříve rizikově pili. Vědci ze severního Německa se proto rozhodli vytvořit rozsáhlou studii, která porovná mortalitu napříč všemi třemi skupinami- konzumenti, bývalí uživatelé a abstinenti.

Mezi lety 1996 a 1997 výzkumný tým zkoumal dobrovolníky mezi 18 a 64 lety v celkovém počtu 4093 jedinců z nichž bylo 70% způsobilých k dalšímu hodnocení. Zkoumání zdravotního stavu a procentuální vyjádření úmrtnosti byly uzavřeny mezi léty 2017 a 2018.

Celoživotní abstinenci se vystavilo asi 10% respondentů. Z celkového počtu abstinentů se s alkoholem setkalo 90,6% a 72% bylo dokonce rizikovými uživateli alkoholu či jiných návkových látek nebo označovalo svůj zdravotní stav jako špatný. Vedle alkoholu bylo za rizikové chování považováno rovněž kouření tabáku.

Po vyhodnocení studie bylo prokázáno, že lidé vystaveni po větší část života rizikovému pití jsou náchylnější k předčasnému úmrtí proti skupinám abstinentů a mírných konzumentů alkoholu. Zajímavým zjištěním však bylo, že mezi celoživotními abstinenty a lidmi, kteří pijí alkhol v menších dávkách není co se týče pravděpodobnosti dřívějšího úmrtí téměř žádný rozdíl.

Díky těmto zjištěním je možné, že celoživotní abstinence nemusí hrát tak důležitou roli ve zdravém životním stylu, jak se dříve myslelo. Studie má však své limity, které by bylo potřeba odstranit v dalších zkoumáních. Forma sebehodnocení respondentů nemusí být v těchto případech zcela vhodná.

Zdroj: https://journals.plos.org/plosmedicine/article?id=10.1371/journal.pmed.1003819
Foto: Wil Stewart, Unsplash