Podle pololetní zprávy energetického panelu Ember došlo v první polovině roku k výraznému nárůstu výroby elektřiny v obnovitelných zdrojích, které zahrnují vodní, větrné a sluneční elektrárny a elektrárny na biomasu. Současně došlo k významnému poklesu výroby elektřiny z fosilních paliv. Největší část této změny je přitom způsobena nahrazením uhelných elektráren solárními a větrnými elektrárnami.

Výroba elektrřiny z obnovitelných zdrojů (zeleně) a z fosilních paliv (černě). Zdroj: zpráva Ember

Z grafu lze vidět, že od roku 2016 se v EU snížila výroba elektřiny z uhlí o polovinu, z 23 % výroby elektřiny na pouhých 12 %. Ve stejném období se přitom zvýšila výroba v solárních a větrných elektrárnách z 13 % na 21 % evropské elektřiny. Vodní elektrárny nyní vyrábí 13 % evropské elektřiny a elektrárny na biomasu 6 %.

Za růstem výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů stojí jak otevírání nových solárních a větrných elektráren, tak výjimečně příznivé podmínky v první polovině roku, která byla neobvykle slunečná a větrná. Výroba elektřiny z biomasy se přitom významně nezměnila.

Za poklesem výroby elektřiny z uhlí pak stojí zejména pokles poptávky způsobený epidemií COVID-19 a její vytlačení levnější elektřinou z obnovitelných zdrojů. Meziročně se výroba elektřiny z uhlí v EU snížila téměř o třetinu. Za největší pokles výroby z uhlí je přitom zodpovědné Německo, které v posledních 12 měsících uzavřelo významné množství svých uhelných elektráren. Díky tomu přestalo být největším výrobcem elektřiny z uhlí v EU, kde ho nahradilo Polsko. Česká republika je nyní na třetím místě.

Výroba elektřiny z uhlí v EU – porovnání současnosti (modrý sloupec) se situací před rokem (zelený sloupec). Zdroj: zpráva Ember

Ceny elektřiny se významně snížily

Podle zprávy společnosti AleaSoft se meziročně ceny elektřiny na mezinárodním trhu významně snížily, a to přibližně o třetinu. Roli v tom hrálo snížení poptávky po elektřině, zvýšení výroby z obnovitelných zdrojů, ale i propad cen uhlí a zemního plynu.

Nejdražší elektřinu v EU mají v současnosti Řecko a Polsko. V Polsku je přitom vysoká cena elektřiny podle zprávy Ember způsobena vysokou závislostí na uhlí a velmi malým podílem obnovitelných zdrojů v energetickém mixu. Polsko však začíná na tyto trendy reagovat a plánuje své množství obnovitelných zdrojů v příštích letech významně rozšířit.

Cena elektřiny v EU v EUR/MWh. Zdroj: zpráva Ember

Zvyšující se podíl obnovitelných zdrojů však začíná být problematický pro přenosové sítě. Dosud nedošlo k žádnému výpadku elektřiny, meziročně se ovšem významně zvýšilo množství případů, kdy cena elektřiny klesla do záporných hodnot. To se děje, když nabídka elektřiny výrazně převyšuje poptávku, například za slunečných a větrných dní, a ukazuje to na nedostatečnou flexibilitu v přenosové soustavě. Tato neflexibilita v konečném důsledku způsobuje růst cen elektřiny, protože operátoři přenosových soustav jsou nuceni provádět nápravná opatření, která jsou čím dál častější a čím dál dražší. Podle zprávy Ember by se tedy v příštích letech měl brát zvýšený důraz na zvýšení flexibility elektrické sítě, což umožní další zvýšení podílu obnovitelných zdrojů bez větších negativních důsledků.

Podíl doby, kdy byla v daných zemích v první polovině roku záporná cena elektřiny. Zdroj: zpráva Ember

Zdroj: pololetní zpráva Ember
Titulní obrázek: Pikrepo