Teplotní rozdíly vody jsou důležité, protože právě na teplotě závisí rozpustnost oxidu uhličitého ve vodě. Studie vypočítává tok CO2 z atmosféry do moří z dat z let 1992 – 2018. V určitých místech tohoto časového úseku našli vědci hodnoty toku až dvakrát větší, než uváděly nerevidované modely.

Předchozí studie shromáždily velkou databázi měření oxidu uhličitého, ignorovaly však malé teplotní rozdíly mezi hladinou a několikametrovou hloubkou, kde se měření prováděla. V nové studii použili vědci satelitní data, aby tuto odchylku opravili a zahrnuli teplotní rozdíly. Zjistili, že do oceánu proudí mnohem větší množství uhlíku.

“Polovina oxidu uhličitého, který vypouštíme do ovzduší, nezůstává v atmosféře, ale je pohlcena oceány a suchozemskou vegetací,” řekl prof. A. Watson z Exeter's Global Systems Institute.

Rozdíl v absorpci uhlíku oceány, který nyní vědci vypočetli, činí přibližně 10 % celosvětových emisí fosilních paliv. Tento odhad souhlasí s metodou výpočtu absorpce uhlíku oceány mnohem lépe, než dřívější studie. Tato metoda využívá data z celosvětového výzkumu zvyšování zásoby uhlíku v oceánech, prováděného loděmi po celá desetiletí. Revidované odhady toku CO2 mezi atmosférou a oceány jsou nyní v souladu se zásobami uhlíku v mořích.

Zdroj: Exeterská universita
Odkaz na  studii: https://www.nature.com/articles/s41467-020-18203-3
Titulní obrázek: Anastasia Taioglou, unsplash