Za prací stojí vědci ze švýcarské University of Basel, kteří se snaží využít některé z unikátních schopností buněk nacházejících se v nosní chrupavce. Buňky nosní chrupavky totiž postrádají geny pro inhibici reprodukce, což znamená, že mohou růst a formovat chrupavku mnohem rychleji. Tato funkce u buněk nosní chrupavky zůstává i s přibývajícím věkem, proto by mohly být teoreticky použity v léčbě kloubů u starších lidí.

Ve studii z roku 2014 byly pod vedením profesora Ivana Martina z nosní chrupavky testovaných subjektů extrahovány tkáňové buňky, které byly následně aplikovány na biokompatibilní lešení. Rostoucí buňky kolonizovaly lešení a vytvořily tak štěp, který byl poté úspěšně použit jako náhrada poškozené kloubní chrupavky v koleni subjektu. Ukázalo se, že štěp je schopen odolat vysokému mechanickému zatížení. Využití technologie k odstranění degenerativních kloubů způsobených osteoartrózou představuje však novou výzvu.

„Situace při osteoartróze je ještě náročnější, protože je charakterizována trvalými zánětlivými reakcemi,“ vysvětluje Martin pro New Atlas. „Museli jsme prozkoumat, jestli umělá tkáň odolá a nebude napadena a degenerována zánětlivými faktory.“

Tato chronická zánětlivá tkáň odlišuje osteoartrózu od některých jiných defektů nebo poranění chrupavky, takže byla určitá nejistota, jak by štěpy fungovaly v tomto nepřátelském prostředí. Nejprve byla připravená chrupavka podrobena zánětlivým faktorům v laboratorních modelech osteoartrózy a na zvířatech. V rámci této procedury byly testovány schopnosti odolat mechanickému stresu a zánětu.

Nejen, že si nosní chrupavka vedla ve vytvořených podmínkách obstojně, navíc aktivně neutralizovala některé zánětlivé reakce. Tato schopnost je přisuzována jedinečné plasticitě a regenerační schopnosti buněk nosní chrupavky.

V návaznosti na úspěšné experimenty na zvířatech vědci vyzkoušeli techniku na dvou mladých pacientech s těžkou osteoartrózou, kteří dostali implantáty chrupavky vytvořené z vlastních nosních buněk. Oba subjekty hlásily pokles bolesti a zlepšení kvality života, přičemž snímky magnetické rezonance u jednoho ze subjektů ukázaly posunutí kostí v kolenním kloubu dál od sebe, což je známkou zotavení.

Nyní se vědci snaží provést rozsáhlé klinické studie, aby otestovali účinnost technologie při řešení různých forem osteoartrózy postihující různé části kolenního kloubu. V plánu mají vědci i rozšíření léčby tak, aby řešila i další klouby, jako jsou kotníky či ramena.

Nejnovější výzkum švýcarského týmu byl publikován v časopise Science Translational Medicine.

Zdroj: New Atlas

Obrázek: Kindel Media via Pexels