Island se nachází na divergentní (od sebe směřující) hranici dvou litosférických desek, kde dochází k tvorbě nové oceánské kůry tím, že se magma dostává na povrch. Díky ještě zvýšené sopečné aktivitě a produkci lávy v této oblasti samotný ostrov vznikl. V současné společnosti to však může život občas narušit.

Během posledních dvou týdnů bylo na jihozápadě Islandu, poloostrovu Reykjanes, zaznamenáno přes 20 tisíc malých zemětřesení. Místní obyvatelé byli varování před hrozbou sesuvů půdy nebo skalních řícení. Mnoho z těchto zemětřesení bylo pociťování také v hlavním městě Islandu, Reykjavíku, jež leží jen 27 km od jednotlivých epicenter otřesů.

Zdroj: https://www.severe-weather.eu/news/earthquake-swarm-iceland-eruption-risk-update-fa/

Samotné otřesy však mohou být indikátorem možné erupce vulkanického systému Krýsuvík právě v této oblasti, což vedlo ke zvýšeným obavám obyvatel.

Jihozápadní Island má momentálně za sebou zhruba 3 století vulkanického i seismického klidu, nicméně to může být narušeno právě turbulentně nastoupivšími intenzivními zemětřeseními doprovázenými sopečnými erupcemi. Zdá se, že toto období právě nastává.

Aktuálně probíhající zemětřesné roje (více po sobě jdoucích zemětřesení podobné intenzity) jsou ve skutečnosti pouze posledními v období výrazně zvýšené seismické aktivity, která započala před více než rokem. Právě otřes Země je typickým projevem uvolňování obrovského množství energie, díky které se magma akumuluje blíže k povrchu. To zvyšuje pravděpodobnost výskytu sopečné erupce v následujících dnech a týdnech.

3. března 2021 ohrožení ještě více vzrostlo, jelikož byl detekován typ zemětřesení typický pro pohyb magmatu – což opět zvyšuje pravděpodobnost výbuchu sopky. Na místo tak byla povolána armáda, občané byli informování skrze média, byly uzavřeny silnice a oblast je pod neustálým dohledem i přes to, že magma se může ve výsledku pohybovat pouze v kůře a na povrch se nakonec nedostat.

Problémem v odhadech může být fakt, že v této oblasti došlo k zemětřesením a erupcím naposledy ve 13. století, kdy neexistovala žádná zařízení pro monitoring seismické aktivity. Odborníci tak nejsou schopni přesně popsat, jaké seismické signály mohly samotným erupcím předcházet.

Vzhledem k tomu, že Island disponuje výbornou sítí pro monitoring seismických a sopečných událostí a zároveň vynikajícími výsledky v jejich předpovědi a zmírňování dopadů, je pravděpodobné, že v případě erupce nedojde k výrazným škodám.

bazaltická láva, zdroj: https://scientiafantastica.wixsite.com/scientiafantastica/single-post/2017/11/28/pahoehoe-lava

Erupce v této oblasti jsou navíc méně explozivní než známé erupce sopky Eyjafjallajökull v roce 2010 nebo Grímsvötn v roce 2011 (tenkrát musely být rušeny mezinárodní lety na severozápadní Evropou). Zároveň sopky na jihozápadě této země neprodukují mnoho popela a proto je riziko narušení letecké dopravy poměrně malé. V případě erupce však dojde k zastavení provozu na letišti Keflavík (vzdálené 22 km), než dojde k podrobnějšímu vyhodnocení.

Erupce na jihozápadním Islandu jsou tekutého bazaltického charakteru a neměly by nikterak interagovat s vodou, ledem nebo sněhem, což eliminuje vznik výrazných explozí. Výsledkem tak jsou relativně pomalu se pohybující proudy lávy vycházející z mírně explodujících kráterů a kuželů. Na Islandu jsou tyto erupce popisovány jako „turistické“, jelikož jsou relativně bezpečné a předvídatelné. Jak sami Islanďané tvrdí: „Zatímco ve většině zemí lidé obvykle před sopečnými erupcemi utíkají, my na Islandu obvykle utíkáme k nim.“

Zdroj: https://theconversation.com/south-west-iceland-is-shaking-and-may-be-about-to-erupt-156510

https://www.severe-weather.eu/news/earthquake-swarm-iceland-eruption-risk-update-fa/

Úvodní foto: Jack Ebnet, Unsplash