Podle NASA dosáhla letos ozonová díra nejmenší velikosti od roku 1982, kdy začalo její pozorování. Tento výsledek ale nepřináší moc důvodů k oslavám.

Největší rozlohy 16,4 milionů čtverečních metrů dosáhla letos ozonová díra 8. září, přičemž v předchozích letech dosahovala běžně rozměrů o 25% větších. Jedná se tedy o pozitivní zprávy týkající se zejména množství ozónu na jižní polokouli. Vědci ale dodávají, že příčinou tohoto zmenšení je pouze vyšší teplota ve stratosféře. Nejde tedy o rychlý nárůst ozonu v atmosféře.

Time-lapse snímek vzlétajícího meteorologického balónu na jižním pólu (zdroj: NASA)

Připomeňme, že ozon, který se nachází přibližně ve výšce 10 až 40 km (ve vrstvě atmosféry zvané stratosféra) působí jako přirozená ochrana před slunečním zářením a škodlivými ultrafialovými paprsky. V důsledku vyšších teplot dochází ke vzniku menšího množství stratosférických mraků, na jejichž povrchu dochází k chemické reakci snižující množství ozonu. Oteplení tak vede k menšímu úbytku ozonu.

Vědci tvrdí, že pozorované oteplení stratosféry nesouvisí s klimatickou změnou. Příčina tohoto jevu, který vedl k nečekaně nízkým rozměrům ozonové díry již v letech 1988 a 2002, je zatím neznámá. NASA spolu s Národním úřadem pro oceán a atmosféru (NOAA) sledují ozonovou díru pomocí několika typů satelitů. Na jižním pólu využívá NOAA také meteorologické balóny, které měří množství ozónu v jednotlivých vrstvách atmosféry.

Podle odborníků se díky klesajícímu využívání látek poškozujících ozonovou vrstvu pomalu dostaneme na hodnoty ozonu z doby před rokem 1982. Potrvá to však odhadem do roku 2070.

zdroj: NASA