Petr Winkler a jeho tým provedl studii na více než 3000 obyvatelích České republiky. Účelem studie bylo zmapovat dopad pandemie Covid-19. Autoři použili pro výzkum mezinárodní neuropsychiatrické interview (MINI). MINI je krátký strukturovaný diagnostický rozhovor, který slouží k diagnostice základních psychických poruch. Vědci porovnávali výskyt poruch nálady a úzkostných poruch, rizika sebevražd a poruchy spojené s alkoholem před a po prvním vrcholu pandemie.
Prevalence (podíl počtu jedinců trpících danou nemocí k počtu všech jedinců ve sledované populaci) lidí trpících aktuálně alespoň jednou duševní poruchou vrostla na 29,63 %. Pro představu v roce 2017 byla prevalence 20,02 %. Jedná se tedy o nárůst téměř o 10 %. Výskyt velké depresivní poruchy a sebevražedného chování se ztrojnásobil. Stejně tak vzrost počet lidí trpících úzkostnou poruchu a to dvojnásobně. Co se týká poruch spojených s užíváním alkoholu, byl pozorován nárůst počtu lidí se sklonem k týdennímu opíjení. Z 4,07 % v roce 2017 narostl na 6,39 %.
Celosvětový dopad nákazy Covid-19 na duševní zdraví
V časopise Lancet Psychiatry byla uveřejněna studie, která sledovala, zda je samotná infekce Covid-19 spojena s vyšším výskytem duševních poruch. Studie byla provedena na datech ze zdravotnických zařízení ve Spojených státech amerických. Data ukazují, že nákaza Covid-19 byla u lidí, kteří předtím netrpěli žádnou duševní poruchou, opravdu spojena s nárůstem například úzkostných chorob. Data byla porovnávána s jinými nemocemi, jako je chřipka, jiné respirační infekce, kožní infekce a jiné, kde tento nárůst pozorován nebyl. Nejčastěji byl pozorován nárůst úzkostných poruch, nespavosti a demence.
Jak pečovat o své duševní zdraví
Duševní zdraví není vidět na první pohled. Neteče nám z nosu, jako když máme rýmu a nezachrání nás antibiotika jako při angíně. Zároveň je náročné poznat, kdy je nutné začít náš problém řešit. To, že se občas necítíme nejlépe, nutně neznamená, že trpíme úzkostnou poruchou. Je zcela normální nebýt dokonale veselí po celý rok. Jistě máte všichni své způsoby, jak o sebe pečovat i po duševní stránce. Neuškodí si ale připomenout, že je důležité dbát na dostatek spánku, pohybu, vyváženou stravu. Najít si čas, který mohu trávit s přáteli a naučit se před nimi mluvit i o svých problémech. Hlavně se nebojte říct si o pomoc, pokud si sami nevíte rady. Pomoci vám může například aplikace „První psychická pomoc“ nebo linka první psychické pomoci, která je dostupná kdykoliv a zadarmo.
https://www.thelancet.com/journals/lanpsy/article/PIIS2215-0366(20)30462-4/fulltext
Zdroj titulní fotografie: Noah Buscher, Unsplash
Kristina Hakenová
Vášnivá studentka, která skáče z divadla do laborky a z laborky do hor. Neurovědy, Univerzita Karlova.
sledovat :
Vstup do diskuze