Mezinárodní klimatická konference COP26 se koná ve skotském Glasgow od 31. října do 12. listopadu. Cílem této konference je vzájemné utvrzení světových zemí ve svých klimatických cílech a navyšování těchto cílů jednotlivých zemí tak, aby vcelku globální oteplení nepřesáhlo kritické meze, které si státy dohodly v rámci Pařížské dohody.

Během svého včerejšího vystoupení na této konferenci indický premiér Narendra Modi představil nový indický závazek dosažení klimatické neutrality do roku 2070.

Klimatická neutralita (anglicky označovaná také net-zero) představuje stav, kdy daná země již nezvyšuje koncentrace skleníkových plynů v atmosféře, a tedy nepřispívá k současné změně klimatu.

Plány zemí s nejvyššími emisemi

Indie, která vypouští celosvětově třetí nejvyšší množství skleníkových plynů, se tímto prohlášením zařadila mezi ostatní velké emitenty s klimatickými plány.

Největší emitent skleníkových plynů na světě, Čína, již dříve oznámila svůj plán dosáhnout klimatické neutrality do roku 2060. Spojené státy americké (USA), které jsou v emisích na druhém místě, se pak pod prezidentem Bidenem přidaly zpět k Pařížské dohodě a oznámily svůj plán dosažení net-zero do roku 2050.

Na čtvrtém místě v emisích skleníkových plynů se nachází Rusko, které před pár týdny oznámilo svůj záměr dosažení klimatické neutrality do roku 2060, a na pátém místě se nachází Japonsko, které již dříve oznámilo svůj záměr dosažení net-zero do roku 2050.

Celkem je těchto pět zemí zodpovědných za zhruba 58 % světových emisí oxidu uhličitého.

Pokud k nim přičteme Evropskou unii, která má také záměr dosažení klimatické neutrality do roku 2050, a ostatní země s deklarovanými klimatickými cíli, znamená to, že již 84 % světových emisí oxidu uhličitého je pokryto plány ukončení jeho vypouštění.

Nedostatky v emisních plánech

Zemí s nejvyšším množstvím emisí skleníkových plynů, která dosud neoznámila své klimatické plány, je Írán, jehož ekonomika je silně závislá na exportu ropy a zemního plynu. Ve světových emisích se přitom Írán nachází na osmém místě. Zástupci Íránu se však konference COP26 účastní a o klimatických cílech jednají.

Saúdská Arábie, která je taktéž na exportu fosilních paliv závislá, před týdnem sice oznámila svůj plán dosažení klimatické neutrality do roku 2060, nijak však neplánuje omezovat svou těžbu ropy a místo toho se chce soustředit na technologie zachytávání a ukládání uhlíku (známé jako carbon capture and storage, CCS).

Tyto technologie na zachytávání emisí však dosud nejsou dostatečně vyspělé pro jejich nasazení ve velkém měřítku a podle kritiků není možné stavět klimatické plány na pokračování spalování fosilních paliv spojeném se zachytáváním emisí.

Dalším otevřeným bodem je rychlost snižování emisí jednotlivých zemí, protože pro globální změnu klimatu je důležité, kolik emisí celkem daná země vypustí, ne kdy přesně dosáhne klimatické neutrality. Stanovení plánu, jak rychle bude každá země snižovat své emise, je tak důležitější než samotné datum dosažení net-zero.

Jak různé varianty snižování emisí ovlivní oteplení. Zdroj: Fakta o klimatu, CC BY 4.0

I o těchto plánech postupného snižování emisí se tak bude na klimatické konferenci v Glasgow i nadále jednat.

Pokud by všechny státy naplnily své současné závazky snižování emisí, svět by se oteplil v průměru o 2,4 °C, stále výrazně více, než 1,5 °C, respektive 2 °C, které jsou cílem Pařížské dohody. Každá desetina stupně oteplení přitom znamená značné zvýšení škod způsobených změnou klimatu.

Pokud by svět postupoval podle v současnosti přijatých opatření a nezvyšoval by nadále své ambice, globální oteplení by mohlo přesáhnout 3 °C.

Zdroj: BBC, Climate Action Tracker
Úvodní obrázek: MaxPixel, CC0