Vědci z berlínské Humboldtovy univerzity na popud ošetřovatelů zkoumali chování samice slona indického v tamní ZOO. Pha se totiž ve srovnání se svými spoluobyvateli chová naprosto odlišně při konzumaci banánů, oblíbené sloní pochoutky. Slonice si banány, které už jsou starší a mají na své slupce hnědé skvrny před pojídáním oloupe. Ty zelené nebo krásně žluté sní vždy i se slupkou, a stejně jako ostatní sloni v ZOO odmítá konzumovat přezrálé banány, které už jsou celé hnědé.
Mechanismus, jakým to dělá je v článku natočen na video: Pha si nejdříve naruší slupku banánu tím, že jej hodí o zem a poté pečlivě vybírá chobotem vnitřní dužinu. Tento proces opakuje, dokud ze slupky nevyklepe poslední kousek dužiny, slupku potom odhodí. Celá konzumace banánu je navíc extrémně rychlá a zabere jí pouze čtvrtinu času oproti člověku. Autoři článku připisují tuto její schopnost extrémně citlivému chobotu slonů. Ten je protkán hustou sítí motorických svalů a nervů a umožňuje tak chobotnatcům vyrobit si například jednoduché nástroje na škrabání kůže, odhánění hmyzu nebo blokádu cest.
Nejzajímavější na tomto chování ale je, že slonice si banány loupe pouze, pokud je o samotě. Při krmení ve skupině jí Pha se slupkou i banány s hnědými skvrnami, stejně jako ostatní. Nicméně nakonec si slonice většinou jeden nahnědlý banán z hromadné hostiny ponechá a později si ho v soukromí oloupe.
Vysvětlení tohoto chování vědci spatřují ve skutečnosti, že Pha byla jako mládě po svém převozu do berlínské ZOO v roce 1987 krmena ošetřovatelem nejdříve z lahve a následně právě oloupanými banány, přičemž ošetřovatel je vždy loupal před jejími zraky. Jelikož ji k takovému chování nijak nepobízel, zdá se, že tato její dovednost je čistě okoukaná.
Na zábavná videa, na nichž sloni loupou banány, lze narazit na internetu. Zde se nicméně jedná o první doklad takovéhoto naučeného komplexního chování od člověka. Jelikož však slonice loupe banány většinou pouze v soukromí, neokoukala to od ní ani její dcera, ani další sloni v ZOO. Na základě těchto skutečností lze předpokládat, že se jedná o poměrně obtížnou dovednost pro šedé giganty.
Je to především kombinace několika faktorů: sociální aspekt, učení od člověka, schopnost rozlišit zralost banánu a rychlost a obratnost s jakou Pha oloupané banány konzumuje, co z tohoto pozorování dělá naprosto unikátní případ.
Citovaná publikace: Current biology (Impact factor: 10,9).
Autor úvodní fotografie: Iswanto Arif, unsplash.com
Podobné články na Czechsight:
Veronika Zvolská
Petra Pruden
Jan Geist
Vstup do diskuze