Placebo efekt občas přináší neočekávané výsledky, neznamená to však, že bychom měli jeho schopnosti přeceňovat a hledat pro něj místo v lékařské péči o pacienty.

Nový perspektivní článek australských vědců tvrdí, že nedávné návrhy, že by placebo mohlo hrát roli v klinické péči, jsou neopodstatněné a jsou založeny na chybných důkazech.

„Zdá se, že velká část současného dialogu o placebu se zaměřuje více na zakotvení placeba jako tajemného a vysoce účinného, než na jeho praktické ovlivnění péče o pacienty,“ píše v komentáři tým vedený hlavním autorem a výzkumníkem fyzioterapie Chrisem Maherem.

Pozorování účinku placeba lze vysledovat až do 18. století. Pověst placeba od té doby stále roste: myšlenka, že inertní, fingovaná léčba, užívaná pacientem nevědomky, může někdy přinést terapeutické účinky shodné se skutečným léčivem. Mahler a spoluautoři však tvrdí, že podle většiny důkazů má placebo jen velmi skromné efekty, a to navíc jen u zlomku subjektů.

„Cochraneovo shrnutí poznatků o placebu zvažovalo 234 pokusů a dospělo k závěru, že obecně placebo nepřináší zásadní zdravotní výhody, kromě některých malých a nekonzistentních účinků, které pacienti hlásí sami. Jde o subjektivní pocity, jako je bolest či nevolnost,“ vysvětlují vědci.

Tento pohled na věc však nesdílí všichni. V poslední době se ozývají hlasy volající po zařazení placeba do lékařské péče o pacienty. Ve svém novém článku australští vědci dokládají argumenty proti tomuto postoji a poukazují na to, že řada experimentů zkoumajících placebo efekt má významná omezení – například velmi malé vzorky účastníků – nebo mají chybné návrhy, které nevytvářejí pádné důkaz ani praktické aplikace.

Některé studie například opakovaně upozorňovaly na dlouhou účinnost placeba, která však není během krátké návštěvy lékaře zaznamenatelná během krátké návštěvy lékaře. Neznamená to však, že placebo efekt sám o sobě není pozorovatelným jevem.

Dokud neexistují skutečná a pevná fakta, která by naznačovala opak, nemá placebo podle vědců místo na poli moderní medicíny. Alespoň ne v případě, že je na stole možnost skutečného léčiva.

„Placebo zůstává pro klinické studie důležité, protože pomáhá dosáhnout oslepení a tím i kontroly předpojatosti. Při zaslepeném podání poskytne placebo malý účinek, ale skutečná léčba obvykle poskytne pacientovi lepší výsledky,“ shrnuje australský tým.

Studie byla publikována v Medical Journal of Australia.

Zdroj: Sciencealert

Obrázek: Myriam Zilles via Unsplash