Tato studie, která se týká výskytu a vzniku mikroplastů obecně, jako jedna z prvních označuje částice z pneumatik jako významný zdroj mikroplastů. Výzkum již dříve odhalil, že mikroplasty vznikají z mikročástic používaných v kosmetice, z plastových tašek a lahví nebo třeba při praní oděvů i při jejich nošení. Tyto plastové úlomky, které mohou mít velikost od 100 nanometrů až po 5 milimetrů, poté putují vodním řečištěm planety a usazují se na dnech oceánů, kde mohou ohrožovat tamní životní prostředí.

Co jsou to mikroplasty?
Mikroplasty jsou velmi malé částice plastů znečisťující životní prostředí. Nejedná se o specifický druh plastů, ale o jakýkoli plastový úlomek menší než 5 milimetrů.
Lze je rozlišovat na primární a sekundární. Zatímco primární mikroplasty do prostředí vnikají už jako částice menší než 5 milimetrů, sekundární mikroplasty vznikají fragmentací vetší plastových předmětů v prostředí.
Řada států již podnikla legislativní kroky v boji s kosmetickými mikročásticemi i jinými zdroji mikroplastů. Úplný zákaz mikročástic obsažených v kosmetických produktech zavedly např. USA, Kanada, Velká Británie, Nový Zéland a Indie.
V oblasti regulace plastových výrobků na jedno použití přijala Evropská unie například opatření s cílem značně snížit spotřebu plastových tašek harmonizující alespoň minimální standard regulace spotřeby členských států. Evropská unie tedy drží krok s tou částí světa, která se rozhodla jít cestou zodpovědnějšího používání plastů. To samé se nedá říct o severní Americe, která k podobným opatřením zatím nepřikročila. Regulaci spotřeby plastových tašek napříč kontinenty shrnuje mapa níže:
Pneumatik se však každý rok po celém světě vyrobí přes 1,5 miliardy kusů a dosud tato oblast průmyslu nebyla zmiňována mezi producenty mikroplastů. Nové poznatky tak vědcům umožní lépe porozumět tomu, jak mikroplasty vznikají a jak s nimi účinněji bojovat.
Částice se z pneumatik uvolňují především při jejich používání a následně samozřejmě i při jejich neodborném skládkování. Fragmentaci pneumatik lze v poněkud větším měřítku pozorovat například při opotřebování měkčích směsí pneumatik závodních vozů Formule 1, kdy na trati mimo závodní stopu zůstává hustá vrstva gumových úlomků. Výrobce pneumatik Pirelli dokonce v minulosti musel na tlak pořadatelů zásadně inovovat složení směsi, aby se množství úlomků snížilo. Důvodem tehdy ovšem nebyla obava o životní prostředí, ale snaha o ulehčení předjíždění.
2016: Kicked to the Marbles 🏁
— Aston Martin Red Bull Racing (@redbullracing) December 31, 2016
What have been your favourite moments of #F1, 2016 edition? pic.twitter.com/CkxarHI1nF
Ukazuje se, že částice uvolněné z pneumatik se do oceánů mohou dostávat nejen prostřednictvím řek a stok, kde unikají čistícím procesům, ale také přímo z atmosféry či v dešťové vodě.
Mezi nové objevy patří i závěr, že je zřejmě výhodnější se v boji se znečištěním zaměřit na změnu strukturálního designu a materiálu textilií než v první řadě například měnit a vylepšovat filtry praček, a to i proto, že velká část mikroplastů z umělých textilií vzniká při jejich nošení, a nejen při jejich praní. Podobné úvahy lze v budoucnu očekávat i na poli výroby pneumatik. Regulace této oblasti má však před sebou ještě dlouhou cestu, kterou ovšem již odstartoval výzkumný tým profesora Thompsona.
Vedoucí studie profesor Richard Thompson OBE řekl: „Vědci již dlouho tušili, že úlomky pneumatik představují určitou skrytou hrozbu pro životní prostředí v oceánech. Nicméně existovalo pouze malé množství studií, které by měřily jejich množství ve vodním prostředí. Nyní když už máme jasný důkaz o množství, musíme také lépe porozumět tomu, jak jsou mikroplasty v prostředí transportovány a jaký mohou mít vliv na život v mořích. Naše studie poskytuje skutečný vhled do toho, jak významným zdrojem mikroplastů je opotřebení pneumatik. Stále je tu však mnoho neznámých a ve srovnání s ostatními druhy mikroplastů víme o fragmentech pneumatik relativně málo, proto je důležité pokračovat v podnikání kroků ke snížení vypouštění zdrojů mikroplastů, kterým rozumíme o něco lépe, jako jsou vlákna z umělých textilií či fragmenty větších plastových předmětů.“
Na studii navazující výzkum zabývající se znečištěním moří plasty a dopady lidské činnosti na mořské prostředí již probíhá s pomocí investic britského Department for Environment, Food and Rural Affairs (Defra), organizace slučující agendu ministerstva životního prostředí a zemědělství. Velká Británie tak obecně stojí v čele boje s mikroplasty. Kromě plného zákazu mikročástic v kosmetických produktech, opatřeních v boji s plastovými taškami, brčky aj. pokračuje v investicích do výzkumu technologií snižujících emise mikroplastů a jejich zavádění do praxe.
Původní text: University of Plymouth. "Substantial quantities of tire particles contaminating rivers and ocean." ScienceDaily. ScienceDaily, 26 May 2020. <www.sciencedaily.com/releases/2020/05/200526203600.htm>.
Titulní fotografie: analogicus on Pixabay.com


Petr Chlup
Student Právnické a Přírodovědecké fakulty UK. Milovník přírody, cestování a poznání.
Vstup do diskuze