Pomineme-li dánský boj o možnou ropu na dně Severního ledového oceánu, může tento největší ostrov světa nabídnout spoustu zážitků i pro geology neholdující nerostným surovinám.

Na území Grónska byly například nalezeny jedny z nejstarší sedimentárních hornin na světě. Mají přes 3,8 miliardy let. Historie ostrova je však mnohem zajímavější především několik posledních milionů nebo stovek tisíc let. Překlad názvu ostrova zní „zelená země“ a název mu dali vikingští objevitelé, kteří poté dopluli až na území Severní Ameriky. Původ názvu je vypovídající tomu, jak ostrov vypadal před přibližně 1000 lety, nebo jak chtěli tehdejší osadníci přilákat na ostrov čerstvé pracovní síly.

Klimatickým vývojem směrem do dnešních dní se zabývat nebudeme, to už je práce spíše pro našeho kolegu Tomáše Konečného a jeho rubriku Kousek historie. Naproti tomu se podíváme do hlubší minulosti tohoto kusu Země.

Vědci z univerzity ve Vermontu učinili pod ledem překvapivý nález. Místo očekávaného písku a jiného podkladu bez života totiž nalezly veliké množství dobře zachovaných rostlinných zbytků, v hloubce 1,4 kilometru pod ledem. Na podloží narazili při vrtání ledu nad ním.

Nálezy byly různými metodami nadatovány  na několik milionů až stovek tisíc let do minulosti. Z fosilií je patrné, že se v těchto časech vyskytovaly na grónském území (v určitých částech ostrova) nejen traviny, ale i stromy. To dosvědčily nálezy jejich listů.

Zajímavý nález může vědcům dopomoci k lepšímu pochopení regionálních změn klimatu v Grónsku za poslední statisíce až miliony let.

Zdroj: NewAtlas.com
Zdroj úvodního obrázku: Luke Richardson