Mezinárodní tým vědců, jehož členy byli také odborníci z Masarykovy univerzity, Akademie věd ČR a ČHMÚ zkoumal, jak se měnila četnost a intenzita povodní za posledních 500 let v Evropě. Z dokumentárních historických pramenů a systematických hydrologických pozorování odborníci analyzovali období zvýšené povodňové aktivity, kterých popsali celkem devět. Poslední takové období se odehrálo v uplynulých třech desetiletích a bylo na povodně vůbec nejbohatší. Ty se navíc vyskytovaly častěji v letním období. Podle vědců je to třeba vzít v úvahu při přípravě strategií a řízení povodňových rizik. Rozsáhlý historický přehled o povodních v Evropě zveřejnil časopis Nature.

Mezi na povodně nejbohatší období patřila léta 1560 až 1580 v západní a střední Evropě, roky 1760 až 1800 ve většině Evropy, v západní a jižní Evropě pak léta 1840 až 1870 a v letech 1990 až 2016 sužovaly povodně nejvíc západní a střední Evropu. Vědci to odhalili při analyzování více než stovky dlouhých povodňových řad podávajících přehled těchto událostí na hlavních evropských tocích. Zrekonstruovali je na základě údajů z různých historických pramenů, jako jsou například kroniky, noviny, deníky či obrazová dokumentace, ale i s využitím systematických hydrologických pozorování.

Vizualizace povodní v Evropě v posledních 500 letech

Podle klimatologa Milana Lapina ze Slovenského hydrometeorologického ústavu (SHMÚ) je však současné období záplav horší, než by se mohlo na první pohled zdát. „Je potřeba brát v úvahu i rozsáhlá protipovodňová opatření vybudovaná po roce 1965. Postavilo se mnoho vodních nádrží a poldrů v horních částech povodí řek, čímž se značně snížily důsledky povodní ve středních a spodních částech povodí řek. Navíc, v období 1500-1750 byla Evropa značně odlesněná, protože se na vytápění a stavbu budov používalo především dřevo,“ uvedl Lapin.

Data pro kvalitní predikci

Zkoumání historie povodní pomáhá odborníkům zjistit, do jaké míry se v nich promítají kolísání a změny klimatu. Studovali proto výskyt těchto jevů v průběhu jednotlivých let a sledovali také jejich charakter, intenzitu a dopady. „Studie ukázala, že léta 1990 až 2016 patřila v Evropě mezi povodňově nejbohatší v kontextu posledních 500 let. Od předcházejících období zvýšené povodňové aktivity se ale lišila rozsahem, sezonalitou a teplotami vzduchu. Přes 50 procent povodní na přelomu tohoto tisíciletí se vyskytovalo v létě a bylo to výrazně častěji než v předchozích obdobích vyšší povodňové aktivity,“ uvedl jeden z autorů studie Rudolf Brázdil z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity a Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR – CzechGlobe.

„Během let jsme vytvořili databázi údajů o počasí a hydrometeorologických extrémech z dokumentárních údajů pro rekonstrukci klimatu a jiné historicko-klimatologické analýzy. Cílem rekonstrukce je sestavení souvislých srážkových a teplotních řad, a mimo jiné chronologie povodní,“ představuje práci historické klimatologie a hydrologie Monika Bělínová z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR – CzechGlobe. „Co nejpřesnější a nejpodrobnější data poskytují dobrou oporu pro předpověď,“ dodává vědkyně.


Zdroj: Tisková zpráva Czechglobe
Studie: Current European flood-rich period exceptional compared with past 500 years
Úvodní obrázek: Petr Kratochvíl