Tento vztah je stále záhadou a autoři nové studie zatím tvrdí, že data by měla být interpretována s opatrností. Jedná se o jednu z prvních velkých pozorovacích studií o obecné konzumaci hub a depresi. Studie zahrnuje údaje o stravě a duševním zdraví více než 24 000 dospělých v celých Spojených státech amerických od roku 2005 do roku 2016.

Zjištění nerozlišují mezi různými druhy hub, ale jsou v souladu s několika malými klinickými studiemi na houbě zvané korálovec ježatý (Hericium erinaceus). Tyto předchozí studie zjistily, že konzumace určitých druhů hub může pomoci snížit depresi a úzkost.

„Studie přidává na rostoucím seznamu možných zdravotních přínosů konzumace hub,“ říká vědec v oblasti veřejného zdraví Joshua Muscat z Pennsylvania State University.

Čím konkrétně některé houby prospívají našemu zdraví, však zůstává hádankou.

Žampiony (Agaricus bisporus) jsou nejběžněji konzumované houby v USA a jsou plné draslíku, o kterém se předpokládá, že pomáhá snižovat úzkost. Je známo, že další jedlé houby, jako je korálovec, obsahují neurotrofické faktory spojené se zdravím mozku a protizánětlivými látkami, o kterých se předpokládá, že pomáhají zmírňovat příznaky deprese.

Věda o výživě je ale ošemetná záležitost. Houby obsahují řadu vitaminů, minerálů a antioxidantů, které by mohly přispívat k jejich zjevným antidepresivním účinkům. Zjištění, které faktory jsou ve hře, bude vyžadovat mnohem více molekulárních, klinických a epidemiologických studií.

V houbách je například obsažen silný antioxidant známý jako ergothionein, který vědci sledují. Lidé jej mohou získat pouze prostřednictvím stravy a houby jej mají v nejvyšší koncentraci ze všech čerstvých potravin, které konzumujeme.

Na zvířecích modelech bylo zjištěno, že tento antioxidant prochází bariérou krevního řečiště, která odděluje mozek od zbytku těla, což naznačuje, že ergothionein by mohl mít určitý vliv na neurologické zdraví.

Jiné zvířecí modely naznačují, že tento antioxidant hraje roli také ve zdraví střev, kde jsou také neurony, které mohou ovlivnit náladu. Zda lze totéž říci o lidech, je třeba prozkoumat.

Údaje v aktuální studii pocházejí z amerického National Health and Nutrition Examination Survey, ve kterém byli účastníci po celé zemi požádáni, aby si vzpomněli, kolik hub jedli za dva dny předtím. Jejich deprese byla poté měřena pomocí standardizovaného zdravotního dotazníku pacientů.

Pozorovaná souvislost mezi konzumací hub a nižší pravděpodobností deprese byla nezávislá na dalších matoucích faktorech, jako je sociální status, ekonomický status, rizikové faktory životního stylu, nemoc, kterou sami uvedli, a užívání léků.

Ukázalo se, že nejvíce hub pojídají dle dotazníku vysokoškolsky vzdělané ženy bělošky. Souvislost s depresí byla ale jasná pouze tehdy, srovnával-li se člověk pojídající houby s jejich odpůrcem.

V další analýze dat autoři porovnávali ty, kteří jedli jednu porci hub denně, s těmi, kteří jedli jednu porci červeného nebo zpracovaného masa. Je zajímavé, že substituce nebyla spojena s nižší pravděpodobností deprese.

Je zřejmé, že o vztahu mezi houbami a duševním zdravím toho ještě hodně nevíme. Ale vzhledem k tomu, jak často se vztah ve studiích objevuje, stojí za to prozkoumat více.

"Tato zjištění zdůrazňují potenciální klinický a veřejný zdravotní význam konzumace hub jako prostředku ke snížení deprese a prevenci nemocí," uzavírají autoři .

Studie byla publikována v Journal of Affective Disorders .

Zdroj: Sciencealert

Obrázek: Thanh Soledas via Unsplash