Tučňák galapážský (Spheniscus mendiculus) je jedním z nejmenších druhů tučňáků na světě, dorůstá výšky pouhých 35 cm. Kormoráni galapážští (Phalacrocorax harrisi), rovněž endemičtí na Galapážských ostrovech, ztratili schopnost létat, ale vyvinuli si schopnost se potápět.

„Počet kormoránů dosáhl podle historických údajů z roku 1977 rekordního počtu, počet tučňáků je nejvyšší od roku 2006,“ uvádí prohlášení Národního parku Galapágy, který sčítání provedl.

Populace tučňáků galapážských, jediných tučňáků, kteří žijí na rovníku, se zvýšila z 1 451 (rok 2019) na 1 940 (rok 2020) jedinců. Počet kormoránů se ve stejném období zvýšil z 1 914 na 2 220 jedinců. Studii v září uskutečnil Národní park s pomocí Nadace Charlese Darwina. Zkoumaly se hlavní kolonie přítomné na ostrovech Isabela a Fernandina a na ostrůvcích Marielas západně od souostroví, které jsou mimojiné klasifikovány jako přírodní památka.

Kormorán galapážský, suší si svá křídla po potápění se v oceánu. Zdroj: Science

Paulo Proano, ekvádorský ministr životního prostředí a vody, uvedl, že výsledky sčítání odrážejí dobrý zdravotní stav populace ptáků na souostroví. Galapágy se nachází asi 1000 kilometrů od ekvádorského pobřeží.

Zpráva uvádí, že přítomnost klimatického jevu El Niño, který v tomto případě pomáhal zajistit více potravy pro ptáky, přispěla ke zvýšení jejich populace. Dalším faktorem byla pandemie koronaviru SARS-CoV-2, která omezila narušování hnízdních oblastí ptáků — vlivem poklesu cestovního ruchu. Ostrovy, které dříve sloužily jako přírodní laboratoř anglického vědce Charlese Darwina pro jeho evoluční teorii, si mimochodem svůj název získaly od obřích želv, které tam žijí.


Zdroj: phys.org,  Zdroj titulního obrázku: Quasar Expeditions