Vědci objevili výrazné změny ve schopnostech různých motýlů Spojeného království (podobná druhová skladba jako u nás), jak si zachovat správnou teplotu těla.
Výsledky výzkumu, publikované v Journal of Animal Ecology, ukazují, že větší a světleji zbarvené druhy, jako bělásek zelný (Pieris brassicae) nebo žluťásek řešetlákový (Gonepteryx rhamni) jsou nejvíce “odolní” vůči teplotním změnám v prostředí. Jejich velká světle zbarvená křídla mohou namířit tak, aby odrážela paprsky od jejich těl, nebo naopak k tělu, v případě chladu. Populace těchto druhů jsou stabilní nebo dokonce rostou.
Barevnější druhy, jako je třeba babočka paví oko (Aglais io), babočka admirál (Vanessa atlanta) mají mnohem větší těžkosti s kontrolou jejich tělesné teploty, ale stále jsou na tom lépe než menší okáč poháňkový (Coenonympha pamphilus).
Studie ukazuje, že některé druhy motýlů se spoléhají na nalezení místa s vhodnou teplotou v krajině – tzv. mikroklima – k úpravě jejich teploty těla. Je patrné, že zastíněný kus země bude chladnější, než ten, který je vystaven plnému slunci. Mezi tyto “teplotní specialisty” patří modrásek tmavohnědý (Aricia agestis) nebo ohniváček černokřídlý (Lycaena phlaeas), kteří za posledních 40 let zaznamenali větší pokles populací.
Všichni motýli jsou ektotermové, to znamená, že neumí generovat vlastní tělesné teplo. Populace dvou třetin motýlů v UK poklesly kvůli ztrátě nebo fragmentaci stanovišť, také monotónnosti krajiny, která odstranila tyto mikroklimatické oblasti, které motýli potřebují k přežití. Změna klimatu přispívá k problému extrémním počasím a většími výkyvy teplot.
Hmyz, včetně motýlů opyluje přibližně 85 % zemědělských plodin. Ochranou diverzity druhů se zajistí, že když jeden druh padne, jsou zde jiné, které jej mohou nahradit. Hmyz je také důležitou složkou potravy jiných druhů, třeba ptáků.
Za posledních 30 let mnoho druhů motýlů expandovalo směrem na sever, když se více oblastí na severu ohřívá vlivem změny klimatu. Areál rozšíření druhů, adaptovaných na chladnější prostředí, se smršťuje.
Citovaná publikace: https://besjournals.onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/1365-2656.13319
Zdroj: phys.org
Autor titulního obrázku: Vít Hotárek
Vstup do diskuze