V nedávné době bylo uveřejněno několik studií, řešících další rozvoj domácí energetiky, respektive možnosti využití obnovitelných zdrojů energie (OZE) v ČR. Patří mezi ně například studie od společnosti Bloomberg nebo Aurora Energy Research.

I když se tyto práce shodují, že pomocí OZE lze do budoucna nahradit stávající uhelné elektrárny, které stojí za většinou vypouštěných emisí, stále se v diskusích objevuje argumentace, že v ČR nesvítí a nefouká dost na to, aby bylo něco podobného možné.

Na druhou stranu existují také práce, které uvádějí, že do roku 2050 je i v podmínkách ČR možný kompletní přechod na OZE.

Kde je tedy pravda? Kolik energie jsme schopni pokrýt z domácích OZE? Na tyto otázky se pokusí odpovědět tento krátký seriál. V prvním dílu se podíváme na možnosti větrných elektráren (VTE).

Potenciál větrných elektráren v České republice

Problematikou využití energie větru se u nás dlouhodobě zabývá Ústav fyziky atmosféry Akademie věd ČR. V letošním roce tato instituce vydala aktualizovanou studii s názvem „Aktualizace potenciálu větrné energie v České republice z perspektivy roku 2020“ (předchozí díly vyšly v letech 2007 a 2012).

Studie zkoumá pomocí existujících modelů větrné podmínky ve výšce 100 m, což je uvažovaná výška osy rotorů VTE. Výsledkem je pole průměrné rychlosti větru, viz obrázek níže.

Větrná mapa České republiky ve výšce 100 m dle Ústavu fyziky atmosféry AV ČR, v.v.i. Převzato ze studie Aktualizace potenciálu větrné energie v České republice z perspektivy roku 2020.

Na základě tohoto pole jsou poté vybrána místa, kde by s ohledem na nízkou rychlost větru nebyla výstavba VTE rentabilní.

V dalším kroku jsou stanoveny limity pro výstavbu na základě technických podmínek pro instalaci VTE, vzdálenosti od lidských sídel, výskytu zvláště chráněných území, vojenských prostorů, hlavních letišť, vedení elektřiny apod.

Tato omezení určují tzv. technický potenciál. Tedy to, jaký by byl maximální možný rozvoj větrné energetiky při úplném využití předpokládaných technických možností.

Území s dostatečným větrným potenciálem vs. velkoplošná chráněná území. Převzato ze studie Aktualizace potenciálu větrné energie v České republice z perspektivy roku 2020.

Realizovatelný potenciál je následně určen pomocí aplikace další sady omezení. Jde mimo jiné o omezení daná souhlasem obyvatel a obcí s výstavbou, místní technická omezení, sníženou realizovatelnost VTE v přírodních parcích nebo oblastech Natura apod.

Výsledky jsou zobrazeny v následujícím grafu, který porovnává čistou spotřebu elektřiny v ČR s technickým a realizovatelným potenciálem VTE v optimistickém scénáři.

Porovnání čisté spotřeby elektřiny v ČR s technickým a realizovatelným potenciálem (optimistický scénář) VTE.

I v případě realizace optimistického scénáře by výsledná hustota výkonu VTE na kilometr čtvereční nebyla vyšší, než je nyní například v Německu, Dánsku nebo Holandsku, což jsou současně státy se srovnatelnou, případně vyšší (v případně Holandska cca trojnásobně) hustotou zalidnění, než má ČR.

Důvody, proč v současné době není větrný potenciál v ČR ani zdaleka využíván, zmiňuje například náš dřívější článek k citované studii.

Příští díl tohoto seriálu bude věnován bude věnován potenciálu střešních a fasádních fotovoltaických elektráren. V rámci dalších dílů bude diskutována také problematika využití energie z OZE v čase, možnosti jejího skladování i další související aspekty, podmiňující rozvoj těchto zdrojů.

Další díly ze série Potenciál obnovitelných zdrojů v ČR:

  1. Větrné elektrárny
  2. Střešní a fasádní solární elektrárny
  3. Solárních elektrárny na brownfieldech
  4. Solární elektrárny v povrchových lomech

Autor je analytikem Výzkumného centra AMO a organizace Fakta o klimatu.

Zdroj titulního obrázku: PxHere.com