Používání BPA free plastů je prokazatelně škodlivé. Alternativní chemikálie ovlivňují vývoj mozku

Věříte BPA free láhvím? Nová studie tvrdí, že používání výrobků, chlubících se absencí bisfenolu A, je škodlivé v podobné míře, jako těch, které jej obsahují. Bisfenol A (BPA) je syntetická organická látka, která se mimo stavebnictví či medicínu běžně používá při výrobě plastů, DVD, nebo i termocitlivých papírů k výrobě jízdenek. Jeho celosvětová produkce činí 3 miliony tun ročně a nadále roste.

Při pokusech na zvířatech se však ukázalo, že vystavení této látce během nitroděložního vývoje ovlivňuje vývoj prsní tkáně plodu a zvyšuje riziko výskytu rakoviny prsu. Rovněž může způsobovat úbytek spermií u mužů. Tyto poznatky shrnuje review z roku 2013, které si můžete přečíst na stránkách americké databáze vědeckých publikací NCBI.

S výsledky nové studie však vědci z University of Missouri přicházejí se závěrem, že používání plastových výrobků bez BPA je pro lidské zdraví rovněž škodlivé. Kontroverzní látky, které obsahují BPA free plasty, mohou mít negativní vliv na řadu fyziologických funkcí, včetně vyvíjejícího se mozku.

Po desetiletí studovali vědci BPA na zvířatech a přinesli výsledky, které jednoznačně prokázaly jeho zdravotní závadnost. Vzhledem k silné popularizaci tohoto problému začaly světové společnosti používat k výrobě plastových výrobků alternativní chemikálie a to zejména u láhví nebo nádob na potraviny. Takové produkty se pak pyšní označením "BPA free". Profesorka biomedicíny na MU, Cheryl Roselfeld, však v nové práci varuje před řadou těchto alternativ, například bisfenolem S (BPS).

Rosenfeldová a její tým se zaměřil na zkoumání účinků právě bisfenolu S, kterému vystavil myší placentu. Zmiňuje, že placenta slouží jako dobrý odraz toho, čemu nenarozené dítě během děložního vývoje čelí. Díky kontaktu s matkou je možné, aby se cokoli, čemu je vystavené tělo matky, přeneslo i na plod. "Syntetické chemikálie, jako je BPS, mohou skrze krev pronikat k plodu," popisuje Rosenfeldová. Dodává, že díky podobnosti myší placenty s lidskou může její tým věrně demonstrovat, jak BPS na vyvíjející se dítě působí.

Jak ale může bisfenol S ovlivnit vývoj mozku? Rosenfeldová vysvětluje, že placenta slouží jak u myší, tak lidí jakožto primární zdroj serotoninu, důležité látky, ovlivňující emoce a aktivity jako spánek nebo trávení. Bisfenol S má tendenci jeho produkci v placentě snižovat.

Studie vědců z University of Missouri byla publikována v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences: https://www.pnas.org/content/early/2020/02/14/1919563117

Zdroj: Science Daily, zdroj titulní fotografie: Unsplash, Marc Newberry