Pravěcí lidé mohli hibernovat. Nová studie přináší zajímavou hypotézu

Proces hibernace byl doposud popsán pouze u některých živočichů. Jedná se o cílený útlum fyziologických funkcí, jehož hlavním znakem je snížení tělesné teploty. Běžně jej v různé formě využívají ježci, křečci nebo sysli. U žádného hominina (člověka a jeho příbuzných) zatím nebyl mechanismus zdokumentován. První studie, která se současný stav poznání snaží pozměnit, byla publikována v časopise L'Anthropologie.

Pro výzkum byly využity kosterní ostatky homininů pocházející ze Atapuercy ve Španělsku. U těchto jedinců bylo zaznamenáno podezření na hyperparatyreózu, která způsobuje zvýšenou produkci parathormonu. To se projevuje postižením kostí a ledvin v důsledku větší absorpce vápníku.

Stejně jako hyperparatyreóza je stav hibernace provázen zvýšenou produkcí parathormonu. Vědecký tým se proto zabýval možností, která by u jedinců potvrdila možnost určitého způsobu hibernace. K výzkumu kostí bylo použito různých vědeckých metod (mikroskopie, histologie, CT skenování, makrofotografie). Vzhledem k nálezům vědci zjistili, že všichni jedinci každý rok trpěli závažnými formami křivice, sekundární hyperparatyreózou a renální osteopatií doplněnou chronickou poruchou ledvin.

Autoři proto navrhli hypotézu, ve které tvrdí, že by pozorovaní jedinci mohli procházet určitými stavy hibernace. A to hlavně proto, že objevená poškození jsou podobná těm, která postihují hibernující živočichy. Předpokládají, že se homininé nacházeli v metabolických stavech, které jim umožňovali přežít limitovaný přísun potravy. "Strategie podobné hibernaci by byly jediným řešením pro obyvatele v tehdejších mrazivých časech. Umožnily by jim přečkat dlouhé měsíce ve studených jeskyních," tvrdí autoři.

Jejich tvrzení se mohou zdát jako přitažená za vlasy. Některé protiargumenty také zmiňují fakt, že např. u Inuitů nikdy žádný způsob hibernace popsán nebyl. Zde autoři předpokládají, že výživná potrava, jako jsou tučné ryby a sobí sádlo, dokáže dostatečně zásobit jejich metabolické potřeby. Tehdejší obyvatelé Atapuercy takovou potravu neměli k dispozici.

Patrick Randolph, antropolog z univerzity v Newcastlu považuje studii za velmi zajímavou. Jedním dechem dodává, že bude nutné dalšího zkoumání a ověření veškerých možných důkazů. Chris Stringer z Natural History Museum v Londýně zároveň poznamenává, že velcí savci nehibernují vůbec. U medvědů se proces nazývá pohyblivá hibernace (někdy též torpor). O pravou hibernaci se nejdená, jelikož živočich dostatečně nesnižuje tělesnou teplotu. "I přesto se jedná o velmi zajímavou práci. Zohlednit můžeme i fakt, že studium genomů těchto homininů, stejně jako genomu Denisovanů, ukazuje známky jistých změn, které by mohly být spojeny s mechanismy podobnými určitému druhu hibernace," uzavírá.

Zdroj: https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0003552120300832; The Guardian
Foto: Crawford Jolly, Unsplash