Přes 11 000 vědců z celého světa vyhlašuje klimatickou krizi

Více než 11 000 vědců ze 153 zemí světa podepsalo zprávu prohlašující, že planeta Země čelí klimatické krizi. Mezi nimi je i 61 českých vědců, z nichž 15 přímo zkoumá změnu klimatu a publikuje o ní vědecké články. Toto prohlášení stručně shrnuje současné vědecké poznání o klimatu a jeho změnách, upozorňuje na nečinnost světových vůdců a vyzývá k šesti konkrétním opatřením vedoucím k zastavení změny klimatu.

Podle zprávy se o rizicích vypouštění skleníkových plynů ví už více než 40 let. Prvním velkým vědeckým prohlášením shrnujícím poznatky o dopadech emisí skleníkových plynů byla Charneyho zpráva vydaná v roce 1979 v Ženevě. Od té doby vzniklo mnoho podobných vědeckých prohlášení vyzývajících k omezování emisí skleníkových plynů, mezi jinými i v roce 1992 v Rio de Janeiru, v roce 1997 při vzniku Kjótské dohody či v roce 2015 při vzniku Pařížské dohody. Přesto průmysl a obchod pokračuje bez výrazných změn a emise skleníkových plynů se rok co rok zvyšují.

Zpráva nabádá, aby lidé nesledovali jenom zvyšující se teplotu, a ukazuje i další indikátory globální změny jako tání ledovců, okyselování oceánů, zvyšování hladiny moře či zvyšování frekvence extrémního počasí. Tyto jevy pak dává do souvislosti se zvyšováním lidské populace a prohlubováním konzumního stylem života, se zvyšováním konzumace masa, rozšiřováním mezinárodní letecké dopravy, odlesňováním a dalšími jevy. Na druhou stranu předkládá i některé pozitivní jevy, jako celosvětově snižující se porodnost, snižování rychlosti deforestace v Amazonii, rozšiřování obnovitelných zdrojů energie a zavádění uhlíkových daní.

Podle zprávy je každoroční zvyšování emisí skleníkových plynů velmi znepokojivé vzhledem k tomu, že důsledky změny klimatu jsou citelné už dnes a změna probíhá rychleji, než se očekávalo. Zejména varuje před pozitivními zpětnými vazbami v zemském klimatu, které by mohly přivodit ještě větší neočekávané oteplení s katastrofickými následky.

Pro zajištění udržitelné budoucnosti zpráva vybízí k takové změně způsobu života, která povede k omezení emisí skleníkových plynů. Zejména jsou vyjmenovány tyto změny jako potřebné:

• Nahrazení současných elektráren na fosilní paliva zdroji energie s nízkou uhlíkovou stopou, a kladení důrazu na šetření elektrickou energií. Cílem je ponechat co nejvíce fosilních paliv v zemi.
• Ochrana a obnova přírody, zejména původních lesů a mořských ekosystémů. Značnou část oxidu uhličitého je možné zachytit zalesňováním a obnovou přírodních prvků jako jsou bažiny či rašeliniště.
• Výrazné omezení emisí skleníkových plynů a dalších znečišťujících látek s krátkou dobou životnosti. To jsou zejména metan, fluorové plyny a saze. Snížením emisí těchto látek bude možné dosáhnout výrazného (i když krátkodobého) zpomalení postupu změny klimatu.
• Výrazné snížení spotřeby masa a jeho nahrazení rostlinnou stravou. To pomůže i omezení emisí metanu, a zároveň uvolní prostor pro ekologické zemědělství. Zároveň je nutné snížení plýtvání potravinami.
• Transformace ekonomiky s cílem dlouhodobé udržitelnosti, tak aby nebyla založená na využívání neobnovitelných přírodních zdrojů. Cíle ekonomiky by se měly přesunout z růstu HDP do zvyšování lidské kvality života.
• Stabilizace lidské populace spravedlivým a humánním způsobem, zejména za pomoci programů plánovaného rodičovství, zvyšování úrovně vzdělání a zrovnoprávnění žen a mužů v rozvíjejích se státech.

Na závěr vědci nabízejí svou asistenci při této transformaci společnosti. Vítají současnou vlnu aktivismu, protestů a jednotlivých deklarací klimatické nouze a nabádají světové vůdce k akci. Důvodem podle nich může být i to, že v takto transformované společnosti bude kvalita života vyšší, než jaká by byla, kdyby vše pokračovalo při starém.

Prohlášení i seznam jeho signatářů naleznete na tomto odkaze.

Líbil se Vám článek? Odměňte nás sledováním naší stránky na Facebooku. Nebo nás podpořte přímo na Patreonu. Děkujeme.