Vědecké skupiny se již déle zabývají otázkou, zda se reakce na léky proti bolesti liší u mužů a žen. V roce 1996 byla sepsána studie, která zjistila, že reakce žen po podání opiátového léku pentazocinu na pooperační bolest byla o něco prudší než reakce mužů na stejný lék. Novější studie z roku 2021 uvádí, že problém nebude mít tak jednoznačné řešení.

Probémy s výzkumem bolesti

Server MNT mluvil s Dr. Meerou Kirpekar, klinickou asistentkou anesteziologie, perioperační péče a medicíny bolesti na NYU Langone a hostitelkou podcastu o zdraví a chronické bolesti u žen. V rozhovoru poznamenala, že do roku 2016 více než 80% studií bolesti zahrnovalo pouze muže nebo potkaní samce. Narozdíl od mužů, ženy během svého života podléhají neustálým hormonálním výkyvům, které ovlivňují cistlivost na bolest. To ovšem neznamená, že bychom je měli z výzkumu vynechávat.

Teorie bolesti

Dr. Meera Kirpekar dále řekla, že v praxi existují tři teorie, které popisují, jak různá pohlaví zpracovávají bolest:

Estrogen-testosteronová teorie: hlavní roli hraje hormon, který kontroluje vývoj dělohy, vaječníků, prsou a reguluje menstruaci. V závislosti na tom, kde se estrogen nachází a kolik ho je, může bolest zhoršit nebo zlepšit. Testosteron je hormon podílející se na vývoji penisu, varlat a prostaty a může tlumit bolest. Testosteron se v některých případech používá k léčbě chronické bolesti. Z toho vyplývá, že ženy mohou mít zhoršenou bolestivost v důsledku vysoké hladiny estrogenu. Muži s nízkou hladinou testosteronu pak zpracovávají bolest podobně jako ženy.

Teorie mikroglií: Mikroglie jsou v podstatě imunitní buňky mozku a podle některých tvrzení jejich zablokováním zablokujeme i bolest. „Když jsou mikroglie inhibovány u mužů, současně u nich klesá bolestivost. Ale toto nemůže fungovat u žen. Proč? Ženy používají ke kontrole bolesti imunitní buňky zvané T-buňky místo mikroglií. Ženy, které nemají tolik T-buněk, zpracovávají bolest stejně jako muži,“ dodala Dr. Kirpekar.

RNA teorie: RNA je genetický materiál, který přenáší zprávy v našem těle. „Ženy mají ve srovnání s muži zvýšené hladiny RNA v krevním oběhu,“ vysvětlila doktorka Kirnekar. „Předpokládá se, že tyto zvýšené hladiny vedou k predispozici pro chronickou bolest. Mnohé z molekul RNA jsou kódovány geny na X chromozomu. Jelikož ženy mají dva chromozomy X, jsou náchylnější k rozvoji chronické bolesti,“ dodala.

Molekulární mechanismy bolesti

Zásadní roli hrjí makrofágy, imunitní buňky, které přispívají k neurozánětlivé bolesti aktivací enzymu cyklooxygenáza 2 (COX2). Vysoká aktivita makrofágů tak vede k inflamatorním (zánětlivým) bolestem ve specifických oblastech. Nesteroidní protizánětlivé léky redukují akvitu enzymu COX2 v případě zánětu. Řešením by mohl být nanomedicína dodávající celekoxib, nesteroidní lék s protizánětlivým účinkem přímo do těchto makrofágů (na místo bolesti) ke sledování rozdílů v reakci na základě pohlaví.

V nedávné studii, která byla publikována v časopise Scientific Reports, podali výzkumníci potkanům s poraněným sedacím nervem nanoterapeutikum. Samci pocítili úlevu od bolesti po dobu 5 dnů, přičemž samice pocítili úlevu od bolesti na 1 den. Vědci dále zaznamenali větší úlevu od bolesti při zvyšujících se dávkách nanoterapeutika. Jejich zjištění však ukazují, že inhibice enzymu COX2 aktivuje odlišnou neuroimunologickou dráhu ve tkáních u různých pohlaví. Dále poznamenaly, že samice vykazovaly vyšší infiltraci jiných zánětlivých buněk v místě poranění než samci, což může také hrát roli v jejich zánětlivé reakci.

Jak bude vypadat budoucnost?

Doktorka Jelena M. Janjic, docentka na Fakultě farmacie na Duquesne University a spoluautorka studie, která vyvinula nanomedicínu, řekla MNT, že cílem jejich výzkumu je vyvinout personalizovanou léčbu bolesti.

Dozvědět se více o rozdílech v reakci na bolest mezi muži a ženami na molekulární úrovni je prvním krokem k navržení takových léčebných postupů a nanomedicína je pro to rozhodující, kvůli jejich dvojímu použití pro diagnostiku.

V budoucnu by nám mohlo zobrazování pomocí nanomedicíny poskytnout klíčové informace. Který lék funguje pro koho lépe. Nejen pro muže a ženy, ale i pro pacienty, kteří procházejí biologickými změnami během života.

Úvodní foto: Unsplash, Roberto Sorin

Zdroj: Medicalnewstoday.com

Více z farmacie na CZECHSIGHT:

Je znám nový mechanismus, kterým působí léky proti bolesti. Zásadní roli hraje protein NRF2
Nesterodiní prozánětlivé léky (tzv. NSAID) jsou hojně používány pro zmírnění bolesti. Řada z nich má v různých dávkách velmi rozdílné efekty na organismus. Mohou být pozitivní i negativní a některé z nich si biologové nedokážou vysvětlit. Právě publikovaná studie přináší do problematiky více světla.
Nový lék proti hypercholesterolémii bude účinnější a levnější
Inclisiran od firmy The Medicines Company by mohl být představen v roce 2024. Jeho testování je téměř u konce a nabízí levnější alternativu k současné léčbě.