Mezi členy vědecké obce stejně jako členy široké společnosti panují poměrně rozsáhlé diskuse o vlivu ročních období na lidský organismus, konkrétně na psychické rozpoložení jedince. Mnoho z nás jistě zažilo nějakou formu pokleslé nálady během podzimu, či naopak náhlý přísun energie s příchodem jara. Avšak jak se náš organismus s těmito změnami skutečně vyrovnává?
Izraelským vědcům se na toto téma podařilo uskutečnit rozsáhlý výzkum, který si dal za cíl popsat rozdíly v produkci celé škály hormonů během roku. Studie byla publikována v prestižním časopise PNAS.
Za studií stojí studenti prof. Uri Alona. Alon Bar a Avichai Tendler se rozhodli pro zkoumání sezónních změn v hormonální produkci po překvapivém zjištění, kdy se v jejich dřívějším výzkumu ukázalo, že kortizol, jehož hladina v těle značně kolísá, vykazuje během roku signifikantní rozdíly ve svém množství.
Jejich další kroky vedly k prof. Amosi Tanayemu z oddělení počítačových věd a aplikované matematiky, který měl přístup k rozsáhlé databázi společnosti Clalit. Organizace vytváří databáze různých vzorků široké škály pacientů se zárukou zachování naprosté anonymity.
Tým byl schopný analyzovat miliony vzorků žen a mužů mezi 20 a 50 lety, které byly rozděleny podle měsíců v roce. Dále vybrali 11 hormonů, mezi kterými byl zmíněný kortizol, thyroidní, reprodukční a pohlavně specifické hormony.
Každý z těchto hormonů vykázal nárůst i pokles v různých částech roku. Hlavním překvapením však bylo, kdy a jak určité hormony svou hladinu mění.
U některých hormonů, jako jsou třeba termoregulační thyroidní hormony, se dala jejich produkce celkem jednoduše předvídat. Hladiny thyroidních hormonů jak u mužů, tak u žen v zimě stoupají a v létě klesají a to s velkou pravidelností.
Oproti tomu testosteron a estradiol (jeden převažující u mužů, druhý u žen) vytvořily téměř stejný obraz v produkci během roku. U mužů vzrostla hladina testosteronu v lednu a klesla v srpnu. Stejně tomu bylo i u estradiolu. Naopak estradiol u mužů v létě klesl.
Rozdíly mezi hormony, které svou hladinu zvýšily během zimy a jara a těmi, které ji zvýšily v létě byly poměrně překvapující. Zejména proto, že zpravidla ty, jejichž produkce se zvýšila až v létě většinou přímo kontroluje produkci "zimních" hormonů.
Pro objasnění můžeme zjednodušeně říct, že existují dvě skupiny hormonů. První, které produkuje hypofýza ovládá druhou skupinu efektorových hormonů. Proč se tedy stalo, že efektorové hormony zvyšují svou expresi dříve než hypofizární?
Efektorové hormony, jako je kortizol, ovlivňují nejen lidský metabolismus, ale rovněž velikost tkáně, která je schopna tyto hormony produkovat. Proto se stává, že hypofizární hormony, které stimulují nadledviny rovněž způsobí jejich růst a vyšší produkci hormonu. Zpětně se pak stane, že zvýšená produkce, donutí hypofýzu "se scvrknout", tak aby snížila stimulaci nadledvin. Pokud je stimulace nadledvin nízká, dojde k opětovnému zvýšení produkce hormonů hypofýzy a celá smyčka začíná znovu.
Podobné vazby jsou poměrně dobře známé. Avšak izraelská studie potvrdila, že během roku dojde k časovému zpoždění v těchto procesech, které pak způsobí posun ve vrcholech produkce jednotlivých hormonů.
"Není překvapivé, že naše hormony mají sezónní cykly," dodává Alon. "Řada zvířat žijících v nestandardních podmínkách takové cykly ke svému životu vyžaduje. Zejména pak pro rozmnožování. Náš organismus má určitý "set-point" (stejně jako v případě nastavení tělesné teploty), který dokáže udržovat produkci hormonů. Zároveň ji umí změnit v závislosti na stresových situacích, kterou může být i změna ročního období." uzavírá.
Zdroj: https://www.pnas.org/content/118/7/e2003926118
Foto: v2osk, Unsplash
Vstup do diskuze