Výsledky by odrážely dopad nedávno vyvinuté technologie analýzy starověké DNA, která v posledních 20 letech pomohla odhalit některá tajemství o minulosti lidstva. Mezi ně patří zjištění, že řada lidí disponuje neandertálskými geny a že se oba druhy musely v průběhu posledních 100 000 let křížit.
Neandrtálské geny v našem tělě
Asi 20% neandrtálské DNA přežívá v lidských tělech dodnes. Každý z nás ale disponuje maximálně 2-3% takových genů. Neandrtálské variace některých genů pak vedou k větší pravděpodobnosti určitých onemocnění. Mohou jimi být Crohnova choroba, diabetes 2. typu nebo lupus. Zároveň se zdá, že typické tvrzení o zrzavých lidech a jejich neandrtálských předcích je nepravdivé (Ding et al., 2014). Některé mutace v našich genech u neandrtálců nenajdeme. Jsou to např. geny způsobující větší pravěpodobnost poruch autistického spektra nebo schizofrenii.
Ve Velké Británii byl právě zahájen projekt, který má zhodnotit slibné možnosti proteomiky (hromadné studium proteinů, jejich struktury a dalších vlastností). Bude realizován týmem vědců ze dvou významných výzkumných center: Institutu Francise Cricka a Přírodovědného muzea v Londýně. "Příští tři roky budeme pečlivě vyhodnocovat, kolik proteinů můžeme z fosilií získat a co se ze získaných vzorků můžeme dozvědět," řekl profesor Chris Stringer z Přírodovědného muzea pro The Guardian. "Doufejme, že se studiem dávných proteinů dozvíme mnoho o naší minulosti."
Součástí výzkumu bude použití ručního skeneru, kterým lze přejet po fosilii a zjistit, kolik proteinů obsahuje. "Tímto způsobem se můžeme zaměřit pouze na nejslibnější lebky a kosti," řekl Stringer. Nedojde tak k poškození fragmentů, které proteiny neobsahují, lemohou být důležité pro další analýzy.
Výzkum navazuje na minulé snahy vědců analyzovat DNA získanou z nálezů liských ostatků. Díky tomu bylo zjištěno, že moderní lidé disponují genetickou informací získanou od neandrtálců. Analýza starověké DNA má však svá omezení. "DNA je křehká a poměrně rychle se rozkládá, zejména v teple," řekl Pontus Skoglund z Institutu Francise Cricka pro The Guardian. "Je tedy užitečná především pro studium fosilií, které jsou mladší než 100 000 let a které se nacházejí na chladných místech." To je při studiu původně afrického druhu, Homo sapiens, poměrně velká nevýhoda. Vědci se proto začali zabývat jinými metodami studia biologie pravěkých lidí a jako klíčový cíl označili proteiny.
DNA vs. Protein
DNA je nositelkou genetické informace. Nese recept, podle kterého se v organismu tvoří proteiny. Ty jsou následně klíčové pro tvorbu všech buněčných struktur. Schopnost uložit a přenést genetickou informaci je pro celý organismus zásadní a jen výjimečně buňka DNA neobsahuje. Takovými buňkami jsou např. červené krvinky, které ve své zralé formě nemají jádro ani mitochondrie. Žijí pak jen po určitou dobu.
Proteiny vydrží v teple déle než DNA. Zároveň námposkytují poměrně silný vhled do života našich předků. Tyto výhody dávají naději na získání nových poznatků o několika záhadných nově objevených druzích. Mezi ně patří Homo naledi, 300 000 let starý hominin, který byl nalezen v roce 2013 v Jižní Africe. Vzorky se zdají být primitivní, i když další důkazy naznačují, že také pohřbívali své mrtvé. Kromě toho vědce zmátl i původ Homo floresiensis, tzv. hobitího lidu, nalezeného na ostrově Flores v Indonésii. Podmínky na obou lokalitách způsobily, že na tamních fosiliích nebyla dosud nalezena žádná DNA, takže si vědci nejsou jisti, jak se tyto neobvyklé verze člověka vyvinuly.
Podobně jsou na tom i Denisované, jejichž objevení přineslo v posledních letech velké pozdvižení ve vědeckých kruzích. Přestože vědci rozluštili jejich genom, stále nevíme, jak vypadali, ani mnoho o tom, jak se chovali nebo jak lovili. "To všechno jsou opravdu zajímavé druhy a my máme jen chabé informace o tom, jaký k nám mají vztah," řekl Stringer. "Takže proteomika by nám v tom určitě mohla pomoci."
Stinnou stránkou bohužel zůstává objem informací, který ze studiem proteinů získat. Oproti DNA se jedná asi o 1 %. To znamená, že vzorků ude potřeba skutečně velké množství. Nicméně proteomika již přinesla první slibné výsledky. Studie Frida Welkera z Kodaňské univerzity ukázaly, že kolagenové proteiny nalezené v kousku čelistní kosti hominina v krasové jeskyni Baishiya vysoko na Tibetské náhorní plošině v Číně se shodují s proteiny Denisovanů.
"Je to první náznak toho, jak mohl vypadat Denisovan, a naznačuje to, že proteomika může hodně nabídnout našemu chápání evoluce člověka," řekl Welker minulý týden deníku Observer. "Je to rozhodně povzbudivé."
Zdroje:
https://academic.oup.com/mbe/article/31/8/1994/2925824?login=false
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK45301/
https://www.theguardian.com/science/2023/mar/05/new-analysis-of-ancient-human-protein-could-unlock-secrets-of-evolution
Foto: Úvodní obrázek byl vygenerován pomocí systému DALL.E
Více z antropologie na CZECHSIGHT:
Petr Kašík
Petr Kašík
Vstup do diskuze