Amygdala je párová struktura nacházející se hluboko uvnitř mozku, která je důležitá pro interpretaci sociálního a emocionálního významu smyslového vstupu. Roli hraje při rozpoznávání emocí ve tvářích nebo například také při interpretaci výstražných obrazů, které nás informují o potenciálních nebezpečích v našem okolí. Obecně se předpokládá, že při potížích se sociálním chováním, je problém právě s amygdalou.

Vědci již dlouho vědí, že amygdala je abnormálně velká u dětí školního věku s autismem. Dosud však nebylo přesně známo, kdy k tomuto zvětšení dochází. Nyní vědci zapojení do projektu Infant Brain Imaging Study (IBIS) Network použili vůbec poprvé magnetickou rezonanci (MRI), aby prokázali, že k abnormálnímu růstu amygdaly dochází v raném dětství. Projekt IBIS Network spojuje velké množství odborníků napříč Spojenými státy a významně tak přispívá k výzkumu vývojových poruch mozku.

Amygdala (červeně) vykazuje nadmětný růat u dětí ve věku 6 až 12 měsíců, kterým je později diagnostikován autismus. Zdroj: CIDD, UNC-CH.

Výzkumníci zjistili, že nadměrný růst nastává mezi 6 a dvanácti měsíci věku – tedy dlouho před tím, než se objeví chování charakteristické pro autismus. Díky tomu bude možné stanovit diagnózu mnohem dříve, než bylo možné doposud.

Zvýšený růst amygdaly u kojenců, kterým byl později diagnostikován autismus, se výrazně lišil od toho, jak rostl mozek dětí s jinou neurovývojovou poruchou – syndromem fragilního X chromozomu. V tomto případě nebyly pozorovány žádné rozdíly v růstu amygdaly u dětí nemocných a zdravých.

Rozsáhlý výzkum byl zveřejněn před několika dny v prestižním odborném časopise American Journal of Psychiatry. Jedná se o vůbec první výzkum, který zdokumentoval přerůstání amygdaly ještě předtím, než se v chování objeví první příznaky autismu.

Výzkum ukázal, že kojenci se syndromem fragilního X chromozomu vykazují vývojové zpoždění kognitivních funkcí již ve věku 6 měsíců. Naproti tomu kojenci, kteří budou později diagnostikováni s autismem, nevykazují ve věku 6 měsíců žádné deficity kognitivních schopností, k postupnému poklesu kognitivních schopností u nich dochází až později, mezi 6 a 24 měsíci věku.

Děti, u kterých se vyvine autismus, nevykazují žádný rozdíl ve velikosti amygdaly po 6 měsících. Jejich amygdala však začíná růst rychleji než u ostatních dětí (včetně těch se syndromem fragilního X chromozomu a těch, u kterých se autismus nevyvíjí), mezi 6 a 12 měsíci věku. Toto zvětšení amygdaly pokračuje po dobu 24 měsíců, kdy je již možné autismus spolehlivě diagnostikovat na základě chování.

„V rámci studie jsme zjistili, že rychlost přerůstání amygdaly v prvním roce je spojena se sociálními deficity dítěte ve věku dvou let,“ popisuje první autor studie dr. Mark Shen, odborný asistent psychiatrie a neurovědy na UNC Chapel Hill a fakultě Carolina Institute for Developmental Disabilities (CIDD). „Čím rychleji amygdala rostla v dětství, tím více sociálních potíží dítě vykazovalo, když bylo o rok později diagnostikováno s autismem.“

Studie se účastnilo celkem 408 kojenců (včetně 58 kojenců, kteří mají starší sourozence s touto vadou a je tedy u nich vyšší pravděpodobnost vzniku autismu), kteří byli později diagnostikováni s autismem, 212 kojenců se zvýšenou pravděpodobností autismu, kteří ale autismus nevyvinuli, 109 normálně se vyvíjejících kontrol a 29 kojenců se syndromem fragilního X chromozomu. U každého z těchto dětí bylo pořízeno více než 1 000 MRI skenů během přirozeného spánku, a to ve věku 6, 12 a 24 měsíců.

Co se tedy děje v mozku těchto dětí, že se u nich spustí tento nadměrný růst amygdaly vedoucí k rozvoji autismu? Díky nejnovějšímu výzkumu do sebe začínají kousky skládačky zapadat.

Symbolem autismu je motiv puzzle, které má čtyři barvy: tmavomodrou, světlemodrou, žlutou a červenou. Zdroj: vcnestasozinhx, Pixabay.

Dřívější studie týmu IBIS a dalších odhalily, že zatímco sociální deficity, které jsou charakteristickým znakem autismu, nejsou ve věku 6 měsíců ještě přítomny. Kojenci, kterým je později diagnostikován autismus, mají však zřejmě již v tomto věku problémy s tím, jak reagují na vizuální podněty ve svém okolí. Autoři předpokládají, že tyto rané potíže se zpracováním vizuálních a smyslových informací mohou nadměrně zatěžovat amygdalu, což vede k jejímu nadměrnému růstu.

Mimo to, v rámci jiných studiích zaměřených například na depresi či úzkost bylo zjištěno, že nadměrný růst amygdaly je spojen s chronickým stresem.

Vedoucí autor studie dr. Joseph Piven, profesor psychiatrie a pediatrie na University of North Carolina v Chapel Hill dodává: „Náš výzkum naznačuje, že optimálním časem pro zahájení intervencí a podporu dětí, u kterých je velmi vysoká pravděpodobnost vzniku autismu, je první rok života. Těžištěm presymptomatické intervence může být zlepšení vizuálního a jiného smyslového zpracování u dětí ještě předtím, než se objeví sociální příznaky.“

Originální publikace: https://ajp.psychiatryonline.org/doi/full/10.1176/appi.ajp.21090896

Zdroj: Eurek Alert, zdroj titulního obrázku: Anna Shvets, Pexels