Vědci mají nyní první zkamenělé důkazy, že pterosauří konzumace potravy zahrnovala poslední průběh regurgitace, vědecky nazývaný antiperistaltika. Při studiu dvou exemplářů Kunpengopterus sinensis, druhu pterosaura, který žil na území dnešní Číny před 199 miliony až 146 miliony let, našli v jejich bezprostřední blízkosti vědci vývržky obsahující zkamenělé rybí šupiny.

Na základě velikosti šupin ve větší peletě nalezené vedle dospělého jedince byla ryba, kterou jedl, mnohem větší než většina rybích fosilií nalezených na místě, poznamenávají vědci. To naznačuje, že K. sinensis mohl být spíše lovcem, než oportunistickým hledačem ryb vyplavených na břeh. Mohl si tedy aktivně vybírat největší kořist, kterou mohl ulovit.

Kunpengopterus sinensis juvenil (vlevo) a dospělý (vpravo); (zdroj: článek)

Vzhledem k rybímu obsahu vývržku lze přirovnat jeho původce k dnešním ledňáčkům či dravcům živícím se z většiny rybami. Publikovaná studie (v journalu Philosophical Transactions of the Royal Society B) tedy přináší zcela nové poznatky o životě tohoto druhu létajícího plaza.

Objev vývržků u pterosaurů však není, vhledem k potravním afinitám, žádným překvapením. Rodokmen plazů a jejich nejbližších příbuzných je plný druhů vytvářející vývržky, od živých ptáků, jako jsou sovy a rackové, po zkamenělé bratrance, jako jsou krokodýli a neptačí dinosauři.

Nález také naznačuje, že stejně jako moderní ptáci, měli tito pterosauři dvoudílné žaludky: část vylučující kyselinu, která rozpouštěla potravu (žláznatý žaludek) a svalnatý žaludek, který stlačoval nestravitelné kousky do vývržku.

Zdroj: Science News
Zdroj úvodního obrázku: Pixabay