Xenoboti jsou malé shluky kožních kmenových buněk izolovaných z žabích embryí. Jsou vybaveni ciliemi, tedy výběžky, které jim umožňují se pohybovat. Právě pohyb je zásadní pro jejich rozmnožování. Uvolněné buňky se hýbají a díky tomu se shlukují aby vytvořily nového xenobota. Tento typ pohybem poháněné reprodukce výzkumníci nazvali “kinematická sebereplikace”. Živé organismy potřebují k rozmnožování rodičovský materiál, ať už spermii a vajíčko při pohlavním rozmnožováním, nebo část genetické informace při pučení nebo štěpení.

Xenoboti v podstatě nalézají své části v prostředí a dávají je dohromady. Že to zní jako ze sci-fi? Xenoboti se ale nemohou množit donekonečna, jak by tomu pravděpodobně bylo ve filmu. Vědci zjistili, že jsou schopni dát před smrtí zrod pouze jedné generaci. S použitím umělé inteligence, která by modelovala optimální tvar xenobotů, by se replikace mohla časem zvýšit na čtyři generace.

Ideálním tvarem je pravděpodobně koule s malým výřezem. “Potomek” xenobota vznikl, když se podařilo sloučit přibližně 50 buněk. Plnohodnotný “dospělý” xenobot se skládá z 4 000 až 6 000 žabích buněk.

Nutno zdůraznit, že noví xenoboti vznikly z buněk, které si jejich “rodiče” odložili v Petriho misce, nevznikly tedy žádné nové buňky. Nedá se tím pádem mluvit o rozmnožování jak ho známe u živých organismů.

Jak skutečně xenoboti vypadají se můžete podívat na tomto videu. Zdroj: Team Builds First Living Robots That Can Reproduce (uvm.edu)

Miniaturní xenoboti nalézají potenciální využití v biomedicíně. Mohli by například přenášet terapeutika na konkrétní místa nebo pomáhat při transplantacích.

Zdroje: Team Builds First Living Robots That Can Reproduce (uvm.edu)

Tiny living machines called xenobots can create copies of themselves

Zdroj úvodní fotografie: Jason Leung, Unsplash