Způsob rozmnožování zvířat se pohybuje mezi polygamií, která je evolučně původnější a monogamií, ta se objevuje u druhů, kdy potomci potřebují intenzivní rodičovskou péči. Nejčastější je u zvířat tzv. polygynie – na jednoho samce připadá více samic. Polygynie se objevuje u ryb, plazů, ptáků, dokonce i některých bezobratlých a je považována za nejčastější způsob rozmnožování zvířat. Vyskytuje se hlavně u druhů, u kterých musí samci mezi sebou soupeřit o samice a přírodní zdroje (voda, potrava). Nová studie se zabývá druhem žáby (Thoropa taophora) z deštných pralesů Brazílie, o kterém je známo, že je polygamní. Zkoumají, jestli by mohl v dobrých podmínkách vykazovat polygynii.
Thoropa taophora je žába červenohnědého zbarvení, které umožňuje splynout s okolím – kameny, na kterých se vyskytují. Samci mají na palcích dlouhé ostny, které používají v boji. Tým zaznamenal jejich výskyt na skalnatých výchozech na okrajích deštného lesa, kde je relativně málo míst se sladkou vodou nebo průsaků, které by byly vhodné k výchově pulců. Samci si proto svá místa k rozmnožování pečlivě hlídají. Vydávají agresivní skřeky, aby případné vetřelce odehnali a mohli přitom zůstat u svých vajíček a pulců. Když ostatní samci varovné signály neposlechnou, samec zaútočí a pomocí kopání a ostnů na palcích narušitele odhazuje a vyhání. Ukazuje se zde jistá forma otcovské péče o potomstvo.
Tým vědců zjistil, že samci Thoropa taophora se páří pouze se dvěma samicemi. Ta dominantní z obou samic se často snaží páření vyvolat tím, že odpovídá na volání samce svou vlastní vokalizací nebo se postaví pod samce, aby simulovala pářící polohu. Druhá ze samic zatím nehybně stojí stranou. Někdy se samice snaží vyvolat páření tím, že pojídají vajíčka, o která samec pečuje. Samec pak tráví většinu času odháněním samic od svých potomků. Někdy, pokud je samice dominantní, se s ní spáří, aby vytvořil nové potomky s jejími geny.
Studováním genetického materiálu z jednoho vodního průsaku tým potvrdil, že pulci byli nevlastní sourozenci od jednoho otce a dvou matek, dominantní samice se rozmnožovaly více. Zdá se, že toto uspořádání má své výhody pro obě pohlaví.
Samci musí svá zabraná místa se sladkou vodou před ostatními samci bránit a je výhodné své potomstvo diverzifikovat pářením se s více samicemi. Pro samice je zase výhodnější mít kvalitního samce a kvalitní místo k rozmnožování, které je sdíleno s jinou samicí, než aby se samotné neměly kde rozmnožit nebo měly méně kvalitního samce. Toto uspořádání také vyvolává soupeření mezi samicemi, což je u žab vzácné, kdy se dominantní samice snaží ty sekundární, během námluv, vytlačit.
Zdroj: PHYS.ORG
Publikace: https://advances.sciencemag.org/content/6/33/eaay1539
Titulní obrázek: Fábio de Sá
Vstup do diskuze