Onemocnění COVID-19 může v některých případech zasáhnout mozek a spustit tak řadu neurologických a psychických obtíží. Velkou roli zde hraje společenská izolace a nejistota, kterou pandemie způsobila, ale i samotná infekce může způsobit změny mozku, na které se v tomto článku zaměřím. Fenomén spojený s proděláním onemocnění nazývají lékaři jako „mozková mlha“. Tedy stav, kdy po odeznění nemoci nedochází k úplnému uzdravení, ale pociťujeme střevní, dýchací nebo psychické potíže.

Jak proniká virus do mozku? Podle vědeckých studií může virus vstoupit přes receptory enzymu konvertujícího angiotensin do endoteliálních buněk, což vede k zánětu a trombům. Jednodušeji řečeno, virus napadne buňku, kde škodí a tím způsobí zánět, který vede k poškození mozku. Mezi potíže, které může takto vyvolaný zánět v mozku způsobit, patří snížení hladiny monoaminů. Mezi monoaminy patří například adrenalin, dopamin nebo serotonin, o kterých jste jistě slyšeli jako o hormonech štěstí a odměny. Zánět také aktivuje enzym, který z tryptofanu místo zmiňovaného serotoninu vyrábí kynurenin.

Virus si cestu do mozku najde přes čichovou sliznici. S tím souvisí i často diskutovaná porucha čichu při onemocnění. Mozek ale chrání ještě bariéra, které se říká hematoencefalická. S tou si virus poradí právě zánětem, který naruší funkčnost bariéry.

Dalším z nálezů je nadměrná aktivace mikroglií. Mikroglie jsou pomocnice nervové tkáně, podílí se na zánětlivých procesech, obnově neuronů, pomáhají mezibuněčné komunikaci a produkují řadu potřebných faktorů. Například cytokiny, růstové faktory a neurotransmitery. V aktivované formě mají schopnost fagocytózy, tedy požírání všeho co do buňky nepatří. U pacientů dochází po prodělání infekce doslova k záplavě cytokinů podporujících zánět, to aktivuje mikroglie a astrocyty, dojde k vylučování mnoha zánětlivých mediátorů včetně glutamátu, který nadměrně stimuluje receptory a tím může vyvolat v mozku změny jako je porucha učení, porucha paměti, ale i halucinace a spánkové poruchy.

Dalším nálezem jsou krevní sraženiny, které vznikají nadměrnou činností neutrofilů, makrofágů a produkcí trombinu. Pitvy mozků pacientů po prodělání infekce vykazovaly známky ischemického poškození a mikroinfarktů. Tyto malé vaskulární poškození mohou také vést ke ztrátě neuronů.

Nálezy představují vodítko, jakým způsobem a jakými látkami by bylo možné postcovidové neuropsychiatrické obtíže léčit, nebo v nejlepším případě jim zcela předcházet. V neposlední řadě by poznatky mohly pomoci ve vývoji nových léčebných strategií zánětu postihujícího nervovou soustavu i při jiných onemocněních.

Zdroj úvodní fotografie: Sydney Sims, Unsplash

Zdroje:

How COVID-19 Affects the Brain - PubMed (nih.gov)

Persistent neurologic symptoms and cognitive dysfunction in non-hospitalized Covid-19 "long haulers" - PubMed (nih.gov)

Psychiatrie_2_2021_latalova.pdf (tigis.cz)